Program: ERASMUS+, Klíčová akce 1: výměna mládeže
Místo konání: Kırıkkale, Turecko
Termín konání: 21.—28. srpen 2022.
Prosím důkladně si přečtěte info-pack.
Hostitelská organizace: Kirikkale Gençlik Grubu
Český tým: Taher Kebab (GL), Lucie Indrová, David Zajaroš, Jindřich Hemelík, Natálie Hončíková, Jakub Priputen, Mona Kebabová
Report z projektu:
Projekt Don’t Waste! Recycle and Save Earth pořádala organizace Kirikkale Gençlik Grubu ( Kirikkale Youth Group). Projekt se konal ve dnech 21.8 – 28.8. 2022 v, pro Turecko malém městečku, Kirikkale. Kirikkale má okolo 200 tisíc obyvatel a nachází
se ve středu Turecka, asi 70km od Ankary.
Na projektu bylo 34 účastníků z Turecka, Rumunska, Makedonie, Česka a Litvi. Projektem nás provázela turecká organizátorská
dvojice Mustafa a Kerem z právě zmíněné organizace Kirikkale Youth Group.
Ubytováni jsme byli v hotelu na pokojích po dvou, rozděleni jsme byli náhodně, abychom byli na pokoji s lidmi z jiných zemí, což
prohloubilo přátelské vztahy mezi sebou. Snídaně a obědy jsme měli v hotelu, na večeře jsme chodili vždy někam do města, do
různých podniků a restaurací. Měli jsme tak možnost opravdu a do hloubky poznat místní kuchyni. Jelikož jsem veganka, stravování v Turecku nebylo zrovna snadné, ale organizátoři mi vyšli maximálně vstříc a vždy pro mě zajistili vhodnou stravu.
Do Ankary jsme přiletěli v neděli okolo 6 hodiny ranní a tak jsme měli s českým týmem ještě celý den na to si projít Ankaru. Do Kirikkale jsme dorazili k večeru, kde nás čekala večeře Opravdový start projektu byl tedy v pondělí, kdy jsme se se seznámili s dalšími účastníky prostřednictvím zábavných her a tkzv. “ice-breakers”. Večer jsme šli všichni společně na procházku po městě, místní účastníci nám ukazovali krásy jejich města a povídali o historii a jiných zajímavostech města, například že Kirikkale
znamená “broken castle”, rozbitý hrad.
Další den nás čekal workshop o recyklování, neplýtvání a podobných tématech. Poté jsme se přesunuli do místního mládežnického centra. Tam nám ukázali zdejší prostory, kam mladí lidé mohou chodit trávit volný čas, studovat či věnovat se nějakým volnočasovým aktivitám jako je umění či tanec. Také nám ukázali tradiční umění Ebru Art, neboli water painting, které jsme si potom také mohli vyzkoušet. S místnimi lidmi jsme si také chvíli zatancovali na tradiční hudbu a pak se přesunuli na oběd. Po
obědě jsme pracovali v týmech podle jednotlivých zemí na prezentacích ohledně recyklování v naší zemi. Ve skupinách jsme se poté střídali a vyslechli si prezentace dalších týmů. Bylo skvělé si takto moct vyměnit zkušenosti a poznatky, o tom jak funguje recyklace v jiných zemích.
Poté následovala hra s názvem “Mission Impossible”. Kerem, jeden z organizátorů, nám poslal dokument s asi 30 různými úkoly, my jsme se rozdělili do skupin a pracovali na jednotlivých úkolech, které jsme měli splnit za 75 minut. Úkoly se lišili od zjišťování předpovědi počasí, přes focení se se skupinkami místních lidí až po skládání písně s tématem našeho projektu. Skvělý způsob, jak jsme se více mohli poznat s ostatními účastníky.
Ve středu dopoledne nás čekala exkurze do Modalife Solid Waste and Recycling center, kde nás seznámili s recyklovacím procesem. Odpoledne nás čekala přednáška o recyklaci přímo v Kirikkale a také představení programu Erasmus+ and Youthpass o dalších možnostech jak vyjet do zahraničí.
Čtvrtek byl výletní den. Vyjeli jsme do města Kappadokie, cesta sice byla dlouhá, jelikož se město nachází skoro 300km na jih od
Kirikkale, ovšem to stálo za to. V Kappadokii nás čekala prohlídka podzemního skalního města, nejhlubší chodby se nacházeli až 80km pod zemským povrchem. Dále jsme se také podívali do tkzv. Údolí holubů, údolí je pojmenováno podle tisíců holubníků vytesaných do tufových skal. Holubí trus používali místní jako hnojivo hlavně na vinicích. Další zastávkou byl malinký obchůdek s keramikou, kde nám zdejší umělec ukazoval jak tvoří keramické produkty. Toto řemeslo se učí v jejich rodině vždy z generace na generaci a má tak dlouholetou tradici. Prohlédli jsme si také různé tufové skalní útvary a obdivovali krásy zdejší krajiny. Po celém a náročnem dni jsme museli Kappadokii opustit a zamířit zpět do Kirikkale.
V pátek jsme navštívili další továrnu, tentokrát Yaman Recycling Factory, která se zaměřuje na recyklaci a z recyklovaných materiálů poté vyrábí nábytek. Měli jsme prohlídku celou továrnu, vysvětlili nám recyklační a výrobní procesy a my tak mohli nahlédnout pod pokličku takovéto společnosti.
Odpoledne jsme hráli simulační hru. Ve skupinách jsme si vymysleli naši politickou stranu, její volební program co se týče recyklace a zlepšení života ve městě a následně jsme si naše programy mezi sebou představili a volili tu nejlepší stranu. Večer nás čekal večer u jednoho z kamarádů Mustafa, dalšího z organizátorů. Připravili pro nás grilovačku a společně jsme si užili večer.
Následovala sobota a tím i poslední oficiální den projektu. I proto byla sobota spíše odpočinková, šli jsme na místní plavecký bazén a odpoledne byla společná evaluace celého týdne.
Přišla neděle a tím i nejsmutnější den projektu, protože přišlo loučení. I když jsme se znali pouhý týden, se všemi jsem se velmi spřátelila, a tím byly oči plné slz. S českým týmem jsme pak vyrazili do Ankary na letiště a pak přišlo ještě poslední loučení. Poté už jsme se každý vydali svým směrem, s hlavou plno hřejivých vzpomínek a nových přátelství.
Ještě jednou bych moc chtěla poděkovat jak organizaci Kirikkale Gençlik Grubu za skvěle uspořádaný program, tak i vysílající organizaci ECYB, za obrovskou podporu a pomoc, když jsem si s nečím nevěděla rady, a za úžasný projekt.
Natálie Hončíková
