Termín konání: 21. – 28. září 2013
Místo konání: Lecce, Itálie
Program a akce: program Mládež v Akci, akce 4.3. tréninkový kurz
Účastníci: Marek Trav Viet, Irena Pavlíčková
Report z projektu:
Projekt Embedded Conflicts Management se konal v malebném městečku Lecce, které se nachází na samotném „podpatku“ Itálie. Hlavním tématem byly konflikty, o nichž diskutovali mladí lidé z Rumunska, České Republiky, Německa, Itálie, Velké Británie, Belgie, Litvy a Španělska.
Teplé podnebí, křivolaké uličky, pravá italská atmosféra – to všechno nás čekalo v Lecce. Najdete tu opravdu vše, co byste od prastarého italského městečka čekali: od nespočtu drobných ristorante a kaváren po až pozůstatky římského impéria.
Po příjezdu se účastníci ubytovali v hostelu Antonacci Instituto. I přes počáteční obavy bylo zařízení velice dobře vybaveno, minibar, klimatizace a internet byly pak jen příjemným bonusem. Jediné, co nás trošku zarazilo, byly odlišné zásuvky, což se ale brzy vyřešilo redukcí z nedalekého obchůdku. Samotné tréninky se zpočátku konaly v konferenční místnosti, později se ale veškeré dění díky hezkému počasí přesunulo na dvorek.
Počkat, řešili jsme tam vůbec konflikty? Ano! Organizátoři si s programem krásně vyhráli – diskuzní bloky byly pro mě velice hodnotné, nejvíce jsem ocenil otevřenost k tématu všech členů projektu, kteří se nebáli svěřit se svými osobními problémy a zkušenostmi s jejich řešením. Diskuze se plynule střídaly s dalšími aktivitami. V jednu chvíli jsme museli komunikovat mezi sebou bez promluvení, jindy jsme zase ve skupinách soutěžili v míčových hrách. O zábavu rozhodně nebylo nouze, to vše bylo dokonce proloženo pravidelnými přestávkami na kávu. Bravissimo!
Mezinárodní večer pak podtrhl smysl těchto projektů. Bylo neuvěřitelně zajímavé se dozvědět více o kultuře ostatních zemí, ochutnat tamější speciality a následující den pak diskutovat o předsudcích a klišé jednotlivých národů (jak nám bylo potvrzeno, Česká republika je známá svým pivem a hezkými slečnami). Byť naše dvoučlenná česká divize kvůli omezeným zavazadlům nemohla přinést žádné lahůdky, situaci zachránila brandy české výroby, nalezená v místním supermarketu.
Krom jednoho byly všechny večery volné, to ovšem neznamenalo, že by se všichni šli schovat zpět do svých pokojů – právě naopak. Večerní výlety do města se staly téměř pravidlem, skvělou atmosféru v kolektivu podpořila vynikající zmrzlina, pivo a místní víno. Jedno dopoledne jsme si vyčlenili na výlet k moři, který jsme si všichni náležitě užili. Křišťálově čistá voda, písčité pláže, sluníčko… ráj! Obzvlášť návrat domů s krátkou přestávkou k útesovým jeskyním byl hodně veselý, především díky italskému rádiu a improvizovanému zpěvu kolegyň z Litvy.
Resumé? Až na pravidelné večerní vlny agresivních italských komárů byl projekt maximálně povedený. Díky tématu jsem se dočkal jakési formy sebereflexe, zvedl úroveň mluvené angličtiny na další stupínek, užil si naprosto fantastickou atmosféru pravé Itálie a hlavně poznal úžasné lidi z celé Evropy. Klobouk dolů oběma koordinátorům, Daniele a Ronaldovi, klobouk dolů EYCB. A nashle na dalších projektech!
Marek Tran Viet
