Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: výměna mládeže
Místo konání: Hodos, Slovinsko
Termín konání: 9.—19. srpen 2021
Prosím důkladně si přečtete info-pack.
Účastnící se země: Slovinsko, ČR, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Itálie, Bulharsko
Hostitelská organizace: Association Connect
Český tým: Tomáš Kabát, Martin Samek, Šárka Krejsová, Lukáš Radovanský, Kristýna Filipová
Report z projektu:
Youth Exchange s názvem Rise For Your Rights se konala od 9.8. do 19.8.2021 nedaleko malé vesnice Hodos ve Slovinsku. Pokud jste cestovali přes Rakousku, mohli jste si cestou na projekt prohlédnout krásné historické město Maribor, nejbližší větší město daného regionu. Ubytování bylo skromné, sdílené bungalovy a jedna větší zděná budova sloužící jako společenský prostor a jídelna. Vlastně to byla taková turistická ubytovna, mládežnický dom. Za to místo, kde se nacházela, bylo fantastické. Byli jsme deset dní obklopeni ze severu hlubokými maďarskými lesy a z jihu zrajícími kukuřičnými lány.Již zmíněný Hodos čítal pouze několik málo domečků a izolace od světelného smogu měst tak byla za nocích téměř dokonalá. I zmíněná izolace dle mého názoru přispěla k tomu, že naše skupina k sobě přilnula přátelským poutem již během prvních dnů, a když jsme pak při jedné noci společně pozorovali padající perseidy, bylo to, jako bychom se navzájem znali již od dětství. Ale to bych již příliš předbíhal…
Tématem projektu, jak je již z názvu patrné, byla lidská práva. Pro ty, kteří by si chtěli téma lidských práv v rychlosti připomenout, přidávám odkaz na pěkně zpracovanou (stručně a s obrázky) Všeobecnou deklaraci lidských práv OSN z poválečných let: https://www.osn.cz/wp-content/uploads/UDHR_2016_CZ_web.pdf. Možná žijete stále v iluzi evropské civilizace 21. století a říkáte si, že lidská práva jsou v západním světě dodržována. Bylo to však právě v Evropě, a není tomu tak dávno, co byla spáchána zvěrstva holokaustu. Lidská práva jsou neustále v ohrožení a na nás je vystoupit z mlčící většiny a bojovat za ně kdykoliv a kdekoliv, jsou-li v porušována.
Díky obrovské diverzitě naší skupiny, se staly diskuse, které jsme spolu vedli během workshopů, tak unikátními. Rao, italský student technické univerzity z Pákistánu, Jane, nigerijská slečna žijící v současnosti v Itálii, Duygu, Kurdka, jejíž otec je v Turecku hledaným opozičním politik a hrozí mu smrt, Asma ze Somálska, holčiny z Polska, Portugalci, Italové, Češi a Slovinci, všichni s jiným původem a přeci jsme si byli tak blízcí.
Rád bych se s vámi podělil alespoň jeden z těch příběhů, který mě zasáhl. Asma je asi jednadvacetiletá usměvavá drobnáslečna, upřímná, skromná a vždy ochotná pomoci. Ani ve snu bych neřekl, čím vším si prošla. Když ji bylo 16 let čekala ji ve vesnici, kde vyrůstala, ženská obřízka. Každá druhá dívka z vyšších tříd prý po tomto neodborném zákroku s nulovou hygienou,provedeným nůžkami a v naprostém rozporu proti lidskosti, zemřela. Její rodina ji však pomohla uniknout ze země. V šestnácti se vydala přes libyjskou poušť, kde se střídal mráz s nesnesitelným vedrem a utečenci byli napdáni násilníky a teroristy. Snad po roce se ji podařilo dostat přes moře do Evropy, kde nyní studuje na italské univerzitě. Je jí teprve 21 let, o rok mladší než já a možná i než vy, ale prošla si takovým utrpením, co většina z nás nezažije nikdy.
Omlouvám se, že píši více o lidech, než o samotném projektu, ale pro mě tento projekt byl projekt o lidských příbězích. Většinu času jsme diskutovali a sdíleli své postřehy a názory na svět. V Polsku je zas velkým problém nenávist vůči LGBT komunitě. Před řadou vesnic můžete vidět cedule LGBT free zone, zakazující vstup lidem z této komunity. Opět v rozporu s listinou základních práv a svobod. Andrzej Duda, současný polský prezident, na základě nenávistné rétoriky vůči homosexualitě vyhrál volby. V Polsku! V roce 2015! Ve střední Evropě! V Pákistánu však zacházíme v porušování lidskosti ještě mnohem dál. Homosexualita je tam ilegální, pokud vás odhalí, pošlou vás na léčení. V Somálsku vám dokonce hrozí smrt.
Rád bych to na závěr trochu odlehčil. Projekt byl skvělý, byl jsem již na svém několikátém a tento byl opravdu výjimečný. Jediné, co ho trochu kazilo, byli organizátoři, kteří na nás šetřili a neměli připravený program. Nicméně se posléze ukázalo, že si dokážeme jako skupina poradit a převzali jsme organizaci sami. A možná i to bylo to,proč byl tak unikátní. Rád bych tedy na úplný konec řekl pár povzbudivých slov a to, že i když se organizace projektu nezdaří, tak projekt jsou především lidé, společně se kterými se ho účastní, a na tom především záleží.
Kristýna Filipová a Lukáš Radovanský
