Second Home – Turecko

Tréninkový kurz, který pořádala organizace  Environment Development Association v termínu 20-28 dubna 2016. Projekt byl přemístěn z původního místa Diyarbakir do hotelového komplexu Erkanlı Country lokalizovaného asi hodinu od Istanbulu. Téma tréninkového kurzu bylo: Debatování a hledání východisek uprchlické krize. Na projektu se sešlo 48 členů ze sedmi zemí: hostící země Turecka, Slovinska, Slovenska, Chorvatska, Litvy a České Republiky a Bulharska.

 

Celý projekt si vzali na starosti facilitátoři z Litvy a Bulharska, aby pomohli turecké straně. Ubytovaní jsme byli na pokojích po 6 lidech a i když jsme žili v poněkud stísněných podmínkách, ubytování bylo čisté a v krásném komplexu, kde byl bazén i sauna a ve volném čase kolem nás všude byla krásná příroda a dokonce jsme měli možnost si zajezdit na koních. Co se týče jídla tak již od prvního dne si hlavně mužské osazenstvo stěžovalo na nedostatek masa a malé porce. To bohužel trvalo po celou dobu projektu, ale organizátoři nám to vynahradili při jedné cestě do Istanbulu, kdy nám zaplatili úžasný turecký kebab a tak jsme si nedostatky vykompenzovali. První den projektu byl více méně seznamovací a probíhal formou seznamovacích her a večer jsme měli první seznamovací cultural night. První den také dorazili ostatní účastníci, kteří si zabookovali pozdější let a organizátoři všechny dopravili do našeho střediska.

 

Každý večer jedna země prezentovala svou zemi při prezentaci a následné ukázce jídla. My jako ČR jsme je zmátli prostřeným stolem pouze chlebem a solí. V průběhu prezentace jsme ale vyndali všechna dobrá jídla a pobavili ostatní účastníky. Při některých kulturních večerech jako například při Litvě nebo Bulharsku jsme tancovali jejich národní tance a nejlepší bylo pozorovat pokusy kluků při prezentaci břišního tance Turecka. Na čtvrtý den projektu si pro nás organizátoři přichystali výlet do Istanbulu na akci tureckého ministra, při které jsme se mohli pobavit jak s místními tureckými studenty, tak z vyššími představiteli země. Šance jsme plně využili a promluvili si snad se všemi co na akci participovali. Pak jsme se ale unavení odebrali zpátky do hotelu se spousty suvenýry a dobrým pocitem, že jsme reprezentovali naše země. Ten den jsme také poprvé ochutnali pravé turecké jídlo a bylo to víc než dobré. Další den jsme vyrazili do Istanbulu znovu, tentokrát za poznáním města jako celku. Organizátoři pro nás sehnali průvodce, takže kdo chtěl, dostal se na důležitá místa v Istanbulu a měl jistotu, že se ve víru třímilionového velkoměsta neztratí. 

 

A teď už k celému programu. Skvělé na celém projektu bylo, že byl sestaven právě tak, aby se každý mohl vyjádřit, projevit svůj názor a dostat příležitost vystoupit ze své comfort zone. Každý den jsme začínali nějakými energizer hrami a pak už jsme pracovali buď všichni společně nebo i v menších skupinkách na určitých projektech. Každý si z aktivit odnesl jiný pohled na dané téma a vnesl svůj díl do debatního kruhu. A že debatních kroužků jsme za celý projekt měli požehnaně. Dostali jsme se například do situace, kdy jsme vrámci simulace působili část jako uprchlíci a část jako policisté, a další jako pozorovatelské týmy. Tento sociální experiment byl nejenom velmi zvláštní co se týče osobních pocitů, ale i co se týče davového zvládání paniky a krizových situací. 

 

Náš odletový den byl sice bezproblémový, ale o to víc smutnější. Musím strašně moc poděkovat hostitelské organizace Environment Development Association za skvěle připravený projekt, ubytování, výlety a skvělou zábavu a dalším účastníkům projektu za participaci a vytvoření báječné atmosféry. Dále děkuji vysílající organizaci EYCB a její koordinátordce Janě Parolkové. Byl to skvělý projekt a určitě ne poslední.