Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: výměna mládeže
Termín konání: 12.—21. duben 2022
Místo konání: Buşteni, Rumunsko
Pokud máte zájem o více informací, prosím důkladně si přečtete info-pack. Prosím přečtěte si také projektový časopis či navštivte projektovou Fb stránku.
Účastnící se země: ČR, Itálie, Řecko, Lotyšsko, Litva, Severní Makedonie, Španělsko, Rumunsko
Hostitelská organizace: ORGANIZATIA PENTRU DEMOCRATIE SI EDUCATIE NONFORMALA
Český tým: Jakub Priputen (GL), Roman Timothy Velc, Sarah Biricik Pešatová, Helena Engová, Mateusz Klimek, Daniel Branný, Filip Burian
Report z projektu:
Výměna mládeže na téma ,,Soft drugs create hard problems´´ se konala 12-21. dubna roku 2022 v menším ale za co velice krásným městečku o názvu Busteni. Účastníci pocházeli z různých zemí: Řecka, Lotyšska, Litvy, Severní Makedonie, Španělska a Rumunska. Jak samotné téma napovídá, celý program byl zaměřený na problematiku drog, konkrétně na tzv. měkké drogy – soft drugs.
První den projektu nám organizátoři vysvětlili všechny podrobnosti týkající se projektů Erasmus+ a v další časti pak to, čím se po dobu projektu budeme zabývat. Vysvětlili jsme si, že měkké drogy jsou obecně považovány za méně nebezpečné, poškození zdraví a závislost většinou vyvolávají až po delší době nebo v menším rozsahu, proto bývají tyto drogy společností spíše akceptovány. Patří mezi ně tabák, marihuana, ale taky třeba kofein. Hned druhý den jsme byli rozdělení do skupin, tak aby v každé skupině byl alespoň jeden představitel každé země a naším úkolem bylo provést průzkum toho, jak přistupují k měkkým drogám jednotlivé země a jak se liší právo těchto zemí co se drog týče. Další dny jsme se věnovali největším problémům týkajících se užívání drog, prováděli jsme skupinové ,,brainstrorming´´aktivity s cílem teoretických řešení těchto problému. Myslím si, že workshopy toho typu byly velice nápomocné k tomu, abychom se do problematiky drog vhloubili a viděli komplexní obrázek zneužívání drog z perspektivy politické, ekonomické či zdravotní. Osobně jsem si nejvíc užil debatu, která se konala čtvrtý den projektu. V hlavní místnosti, kde se konaly všechny workshopy byla uprostřed čára, která místnost rozdělovala na dvě částí. Účastníci se mohli rozhodnout do které části si stoupnout podle toho, jestli souhlasili nebo nesouhlasili (druhá část místnosti) s různými argumenty, které nám organizátoři představovali. Ku příkladu, argument zněl: Užívaní drog studenty před zkouškami na vysokých i středních školách by mělo být nelegální a zakázané, studenti by měli být testování před každou zkouškou. Takto mohl znít jeden z mnoha argumentů a naším úkolem bylo se postavit v místnosti podle toho, jestli s tímto argumentem souhlasíme nebo ne. Když si všichni stoupli na svou stranu (a tím vyjádřili svůj postoj) tak teprve pak se rozpoutala debata, někdy velice intenzivní. Samozřejmě bylo možné svůj názor změnit a přestoupit na druhou stranu pod podmínkou, že daná osoba řádně vysvětlí důvod změny svého názoru. Líbilo se mi, že organizátoři zůstávali nestranní a neříkali, čí argumenty je ,,správný´´. Kromě těchto diskusních workshopů jsme na projektu měli dvě příležitosti vyzkoušet si své herecké dovednosti. Každé skupině byl přiřazen jeden příběh týkající se drog. Naším zadáním bylo vymyslet zakončení, a ve formě krátkého divadla, představení tohoto příběhu všem účastníkům. Tyto krátké scény byly dle mého názoru velice povedené a dokážu si představit, že některé hrané situace nebyly vůbec vzdálené od reality. Ke konci projektu nás čekal doposud nejobtížnější úkol. Měli jsme natočit video, které by šířilo povědomí o drogách a o tom, co užívání drog může způsobit. Každá skupina měla svého editora to znamená člověka, který umí stříhat videa a má nějakou zkušenost s natáčením krátkých filmů. Na natočeni a sestříháni videa jsme měli dva dny. Po sérii neskutečných hereckých výkonů a snažení našich editorů se všem skupinám (sice až po 3 dnech) podařilo představit naše finální produkty předposlední den ostatním.
Na závěr jsme dělali reflexi a shrnutí projektu. Hodnotili jsme různé aktivity, hry, a to, jak se nám líbily jednotlivé workshopy. Jestli vše splnilo naše očekávání, jaké bylo jídlo i ubytovaní a co bychom pro příště vylepšili.
Chtěl bych ze srdce poděkovat hostitelské organizaci i organizaci EYCB za to, že umožňují mladým lidem se tímto neformálním způsobem vzdělávat, cestovat, poznávám nové lidi i kultury. Moc si toho vážím. Děkuji.
Daniel Branný
