ERASMUS+, Klíčová akce 1: výměna mládeže
Termín konání: 11.—21. listopad 2024
Místo konání: Sarata Monteoru a Buzau, Rumunsko
Český tým: 4 účastníci (ve věku 17-25 let) + 1 group leader (ve věku 18+)
Přečtete si info-pack.
Hostitelská organizace: Hair Redivivus Buzau
Report z projektu:
Projekt When Sorrow Turns to Pain, který se konal v Sarata Monteoru a Buzau, Rumunsko v termínu 11.—21. listopad 2024 zaměřený na diskriminaci menšin všech národností.
K tomuto projektu jsem se dostala jako slepý k houslím. Nebyla jsem favorit, ale původní adeptka z projektu vycouvala vzhledem k destinaci. Byla jsem ráda za vhozenou rukavici a nabídku přijala. Po přijetí do projektu už jsem odpočítávala dny do odletu.
Start byl z brněnského vlakového nádraží, kde jsme se potkali se zbylými českými účastníky, celkem nás bylo 5. V tomto počtu jsme odjeli autobusem do Vídně, kde jsme čekali na let do Budapešti a odtud na místo určení.
Přivítání s ostatními účastníky bylo vřelé, celkem se nás sjelo asi 40 ze všech koutů světa. Bylo příjemné a navíc záživné poznat jiné kultury.
Na uvítanou jsme dostali svůj hrnek se jménem a poznávací triko. Prvních pár dní jsme se seznamovali jak mezi sebou tak i s hlavním programem cesty.
Každý den byl obohacen programem, kde každá zastoupená země odprezentovala to nejlepší ze sebe co může předat dál.
např.národní jídla, tance …. samozřejmě nejhlavnějším bodem byly rumunské tradice i s ochutnávkou oblíbeného rumunského piva 🙂
Náplň programu byla velmi nápaditá, zaměřená na problémy s diskriminací menšin, které jsme formou kreativních projektů rozebírali do nejmenších detailů, např. divadelní vystoupení, videa, výroba plakátů…
Nechci prozrazovat všechno, nechávám prostor pro Vaši fantazii, musíte si to prostě odžít taky a utvořit si své vlastní vzpomínky. Je to prostě k nezaplacení.
V osobním volnu jsme prozkoumávali okolí. A ano, je to země velmi chudá, ale krajina je chudobou neposkvrněná, bylo toho opravdu hodně k poznávání.
Závěrečný rozlučkový večírek byl alespoň pro mne velmi bolestný a ostatní to na sobě nejspíš nechtěli nechat znát.
S většinou jsem i nadále v kontaktu, čímž si prohlubuji anglický jazyk.
Závěrem tedy děkuji organizátorům projektu, jsem nesmírně vděčná za tuto příležitost.
Více takových
Emílie B.
