Termín konání: 8.-17. srpen 2016
Místo konání: Lyaskovets, Bulharsko
Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: výměna mládeže
Prosím pročtěte si info-pack a rozpis denních aktivit.
Účastníci: Ondřej Volejník, Pavel Jiříček, Kateřina Machulová, Tereza Plačková, Kristýna Pokorná
Group leader: Martin Fišer
Účastnící se země: Chorvatsko, Rumunsko, Řecko, ČR, Kypr, Německo, Bulharsko
Hostitelská organizace: Association “Youth for development of Lyaskovets”
Report z projektu:
Projekt Under Construction se konal od 8. do 17. srpna v malém městečku Lyaskovets uprostřed Bulharska v blízkosti historického a bývalého hlavního města Velika Tarnova. Projektu se nakonec zúčastnilo více jak 30 účastníků ze 6 evropských zemí: Polska, Rumunsko, Bulharska, Řecka, Kypru a díky EYCB také 6 účastníků z České Republiky.
Hlavním tématem projektu byla Evropská unie, evropské občanství, lidská práva a demokracie – tedy aktuální témata, které hýbou obzvláště po Brexitu Evropskou unií. Během projektu jsme hodně diskutovali, ať už mezi sebou, nebo i před zástupci Velika Tarnova, starostky Lyaskovetse právě o úloze EU a mladých lidí v ní. Jakým způsobem vnímají mladí lidé EU, jaké jsou názory jednotlivých zemí, jaká jsou pozitiva evropského občanství a jaká negativa. Pro mě osobně bylo nejzajímavější vidět, že spoustu názorů máme velice podobných napříč jednotlivými státy, ale také rozkrývat ty jemné nuance založené na aktuální situaci některých států.
Ubytováni jsme byli v hotelu s názvem „Lesoparka“ – název skutku přesný, neboť byl umístěný uprostřed lesů a parků nad městečkem Lyaskovets. Byl odtamtud nádherný výhled na celé okolí. Jídlo bylo typicky bulharské, a tak jsme mohli ochutnat některé místní pochoutky. Já si odvezl domů recept na „tarator“ – tedy studenou okurkovou polévku s koprem. Tu buď milujete, nebo nesnášíte.
Hned po příjezdu jsme se seznámili skrze takzvané „name games“, sloužící k zapamatování jmen účastníků a sblížili se skrze různé „energisery“ a team-buildingové aktivity. Účastníkům bylo od 18 do 30 let s výjimkou některých group leaderů. Někteří účastníci byli více zkušení a pro některé bylo zase spousta témat úplně nových. Dohromady jsme tvořili takový barevný koktejl a bylo to opravdu pestré. J Na projektu vládla velice dobrá synergie a dobrá nálada. Už ani nevím, kdy jsem se tak nasmál a tak rychle se sblížil s tolika odlišnými a zajímavými lidmi.
Jeden den jsme měli vyhrazený na prohlídku Velika Tarnova. Přiznám se, že jsem o něm dříve neslyšel, ale teď už na něj nikdy nezapomenu. Úžasné a atypické místo – středem města protéká do tvaru podkovy řeka a taky je většina domků na kopci. Místní proto neužívají při popisu cesty směry doleva a doprava, ale říkají pouze: nahoru, dolů a po schodech. Obzvlášť od monumentu přímo uprostřed města je dech beroucí pohled. Za zmínku stojí taky podivný kostel na vršku místního hradu – komunisti ho v roce 1985 zakázali vyzdobit klasickými náboženskými malbami, to ale místní nezastavilo a vyzdobili si ho po svém. Popsat to neumím. Podívejte se sami. J
Krom diskuzí s místními představiteli a i zástupci místních médií jsme také pracovali hodně se sociálními sítěmi, a jelikož jsem patřil k těm trochu starším účastníkům, tak to byla přesně oblast, kde jsem se zase mohl inspirovat já a zjistit co je trendy a cool a naučit se nové věci. Vytvořili jsme některé zajímavé nápady, které věřím, že je možné dále rozpracovat a využít i v budoucnu. Také jsme například navrhovali různé informační kampaně, které by pomohli zpropagovat EU pro nejrůznější cílové skupiny. Opět se sešlo hodně originálních a i použitelných nápadů.
Na závěr bych chtěl případným všem nerozhodnutým potencionálním zájemcům o zahraniční projekty, kteří váhají, jestli vyjet na projekt vzkázat prosté: Jeďte! Nebojte se mezikulturního prostředí, případných jazykových obtíží, nebo toho, že jste introverti a těžko někam rychle zapadnete. Uvidíte, že spoustu lidí mělo stejné obavy. Nebojte se, zapadnete do mozaiky! J A právě to vystoupení z komfortní zóny Vám nakonec pomůže se zlepšit v oblastech, kde byste to třeba ani nečekali.
Také bych chtěl za sebe i všechny české účastníky poděkovat Evropskému centru mládeže Břeclav (a speciálně Janě Parolkové) za to, že nám umožnili se projektu zúčastnit. DĚKUJEME!
Martin Fišer
