Termín konání: 14.-22. prosinec 2015
Místo konání: Dilijan, Arménie
Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: tréninkový kurz
Účastníci: Libor Karvay, Dalibor Jiříček, Šimon Hečko
Účastnící se země: Arménie, ČR, Gruzie, Řecko, Maďarsko, Itálie, Moldavsko, Rumunsko, Španělsko, Nizozemí, Ukrajina
Účastnický poplatek: €40 (vybírají si samotní organizátoři)
Report z projektu:
Ve dnech 14-22. prosince se konal tréninkový kurz Up & Running v Arménii v krásnem horském městečku Dilijan. Jeden místní nám dokonce prozradil, že se Dilijánu říká arménské švýcarsko, protože je tam spousta přírody a již zmiňovaných hor. Projekt Up & Running nebyl o běhání v tamější krajiné a hlavním tématem byl Youth working. Což jak název napovídá je práce s mladými lidmi.
A jelikož to byl tréninkový kurz, celý týden byl o tom, jak se stát dobrým yout workerem a jak pracovat s mladými. Na projektu jsem se tudíž setkal jak s učiteli na základních školách tak taky s trenéry všelijakých umění a sportů, ale hlavně se studenty, kteří se na práci s mládeží teprve připravují. Projektu se celkem zúčastnilo okolo 30 lidí z 11 zemí. Většinou za každou zemi (tak jako i za nás čechy) byli 3 účastníci reprezentující danou zemi. Ovšem z Moldovy byl účastník jen jeden a z Ukrajiny a Gruzie byli naopak po čtyřech účastnících.
První co uvítání, kterého se nám v Arménii dostalo byla nečekaná zima na to jak je Arménie teplou zemí a první sníh jsme tedy spatřili na tomto projektu. A druhé přivítání byla nesmírná dobrosrdečnost tamějších obyvatel. První den, který jsme dorazili do Armenie byl volnější a když jsem se šli pouze projít do obchodu něco si koupit. Lidi nás zdravili a říkali pokud bude něco potřeba, že mají auto že nás můžou kamkoliv zavézt. Jednou během projektu jsme se dokonce v noci s další účastnicí trochu ztratili při procházení. Naštěstí jel kolem taxík a když jsem se ho pouze zeptal na cestu zpět tak mi řekl nastupte si já vás tam hodím zadarmo. A jedna účastnice ze Španělska nám dokonce vyprávěla o tom jak jí tam skoro až násilím tamější žena dotáhla do svého domu aby jí pohostila a dala dárek. A všichni jsme se tam shodli na tom, že přesto že toho sami nemají moc, dávají hodně a není to z důvodu že by čekali něco velkého a lepšího od bohatých evropanů na oplátku. Jsou to prostě zlatí přívětiví lidi.
Tím že první den byl volný a určil hlavně k příletu všech účastníků a zabydlení se tak jako poslední den k odletu, byl projekt rozložen do 7 dní. Těchto 7 dní bylo opravdu hezky a smysluplně nabitých. První den začal krásnou ranní procházkou, která se mnohem lišila od našeho prvního rozkoukávání, protože organizátoři to tam znají a přesně věděli co nám ukázat a co se nám zalíbí. Za pochodu jsme hráli seznamovací hry, které byly zábavné ale také k zamyšlení a vedlo to ke krásným filozofickým konverzacím. Po procházce se celý den stále nesl v duchu seznamováno se zbytkem skupiny, týmu a s programem. Měli jsme zde taky možnost představit zbytku naší komunitu oblast kde bydlíme, kde žijeme a jak to tam vypadá a funguje
Druhý den se pak nesl ve znamení youth worku obecně, jelikož další dny byl praktičtější. Řekli jsme si co to vlastně znamená jaká je evropská definice a jaká je definice v dalších zemích. Pro nás je totiž mládež od 15 do 30 let, ale v Nizozemí je to třeba od 12 do 23 let a věk není to jediné co se liší a většina zemí má definici trochu jinou a definice evropská se pak snaží najít nějaké spojení toho všeho. Taky jsme si zavzpomínali na to jaká byla či stále je naše puberta a dospívání. Vzpomenuli jsme si na to co nás trápilo a jaké byly naše problémy a podělili se o to s ostatními aby jsme si uvědomili čím zrovna můžou procházet mladí lidé s kterými pracujeme.
Jelikož byl projekt opravdu velmi praktický aby to nebylo jen o poslouchání a učení které by jsme mohli dělat i z domova, třetí den byl hlavně o „One to one work“ aneb jak pracovat s jedním člověkem. Prvně jsme si řekli největší chyby, kterých se lidi při rozhovorech či poslechu druhého dopouští a taky jsme si to vyzkoušeli (jeden člověk mluvil a druhý ho iritoval nepřijemnými zvuky či pohledem mimo). Poté co jsme zjistili čeho se vyvarovat jsme si naopak řekli co pomáhá udržet pozornost a jak člověka podpořit ke svému otevření se a svěření se s problémem. Jak by měl správný youth worker vystupovat a hovořit. Pak jsme si všechno krásně ve trojicích zkoušeli. Zatímco dva vedli konverzaci či pouze jeden hovořil a druhý ho poslouchal. Třetí z povzdálí sledoval pohyby poslouchajícího a následoval feedback typu „neměj hlavu opřenou na bradě vypadá to že se ti chce spát a člověk co na tebe mluví tě nudí“ nebo „přikyvování hlavou že vnímáš je super, ale nepřeháněj to“. Zakončení dne pak bylo jak pracovat s problematickými lidmi ve skupině. Když už jsme se naučili jak zvládnout jednotlivce, co dělat se skupinou mladých lidí když se jeden či více stále potřebují vyblbovat ?
Den čtvrtý jsme si řekli něco o stylech učení. Jaké styly existují jaký je ten náš jak zjistit jaký styl učení má někdo jiný a jak tomu přizpůsovit svou prezentaci či vystupování. Odpoledne bylo volnější nicméně téměr celá skupina jela na výlet, který pro nás organizátoři přichystali. Podívali jsme se na dva tamější kláštery.
Den pátý a můj oblíbený. Community mapping aneb zmapování nějaké locality okolí ale může to být klidně komunita na internetu. My jsme si ovšm vyzkoušeli z mapování Dilijanské komunity. Měli jsme několik úkolů – zjistit kde se nachází mládež v Dilijanu co dělají ve volném čase jaké mají možnosti a co tam naopak chybí a další. Existuje spousta druhá jak udělat takový research a my jsme se rozdělili do 7 skupin a každá měla provést výzkum daným způsobem. Takže jsme vyrazili do ulic a ptali se místních, ředitelů škol a organizací, či mapovali focením. Já byl ve skupině, která prováděla úkol ptaním se cílových skupin a díky tomu jsem získal super možnost mluvit s 10 zdejšími mladými holkami které přišly dobrovolně z jedné školy odpovědět na naše dotazy. Také jsem dotazoval lidi z Itálie a Německa, kteří tam byli na svém EVS a vedoucícho a jeho tým v jedné neziskovce.
Den 6 jsme pokračovali v tom co jsme začali + jsme všechny skupiny v krátkém čase museli všechny naše informace poskládat dohromady protřídit co je dúležité a co né a po té všichni společně odprezentovat organizétorům.
Den 7 jsme si na závěr shrnuli co se událo a co jsme se naučili, ale hlavně jsme učinili akční kroky a řekli si jak toho všeho využijem.
Projekt jsem si náramně užil a sloužil také jako mezikulturní poznání díky počtu zemí zúčastněných. Kromě cizích kultůr jsem také víc poznal sám sebe. Me velké dík za skvělou organizaci jde Organizacícm Loesje Armenia a Live N8W a za umožnění mi na tento projekt vyjet vděčím jejich partnerské organizaci EYCB.
Šimon Hečko
