Termín konání: 8.-16. říjen 2016
Místo konání: Dilijan, Arménie
Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: tréninkový kurz
Prosím pročtěte si info-pack.
Účastníci: Kristýna Sekyrová, Martin Vertéši
Účastnící se země: Arménie, ČR, Polsko, Albánie, Itálie, Ukrajina, Srbsko, Bělorusko, Německo, Lotyšsko, Španělsko, Gruzie
Hostitelská organizace: BRATNIAK – the Students and Graduates’ Foundation of the Jagiellonian University (Poland) and Youth Cooperation Center of Dilijan NGO (YCCD NGO) (Armenia)
Report z projektu:
Projekt Youth Empowerment for Change se konal v arménském Dilijanu, lázeňském městečku ležícím na břehu řekyAghstafy a v blízkosti největšího arménského jezera Sevan. Účastnilo se ho 24 účastníků z Arménie, ČR, Polska, Albánie, Itálie, Ukrajiny, Srbska, Běloruska, Německa, Lotyšska, Španělska a Gruzie.
Klíčovými hesly projektu byly pojmy Youth empowerment a Social Transformation. Kurz byl veden dvěma sympatickými a talentovanými leadry z Německa a Španělska, jež už delší dobu žijí v Gruzii. Naším úkolem bylo společně definovat nejzásadnější problém společnosti v našich zemích se zaměřením na mladistvé a různými metodami se pokusit dospět k řešení tohoto problému. Cílem projektu bylo vytvořit vize, kterými bychom pomohli zapojení mladistvých do společnosti, uvědomit si význam této participace do společenského dění, počínaje měřítkem globálním, konče tím lokálním a osvojit si aktivity, kterými bychom mladé k takovým krokům motivovali. Zkusili jsme si pracovat individuálně, v národních týmech i ve velkých skupinách, součástí tréninku byly workshopy, diskuse, prezentace, improvizace, inspirativní videa z Ted talk. Naučili jsme se základní pojmy a nástroje využívané v neformálním vzdělávání a rozvíjeli především analytické myšlení. Dozvěděli jsme se jak naplánovat dlouhodobý projekt, jak zvolit počáteční strategii, jak překonávat nastalé překážky, jak dosáhnout vytyčeného cíle a jak zvládnout konečnou evaluaci projektu. Kromě mých vlastních poznámek jsem si uchovala spoustu materiálů týkajících se Theory of Change, Social Transformation i práce s mladistvými, jež s námi organizátoři sdíleli. Já osobně považuji cíle projektu za splněné. Jsem si jista, že nabyté zkušenosti využiji jak pro svůj osobní rozvoj, tak při práci s mladými v neziskové organizaci.
Co se týče práce polské a arménské hostící organizace, nemohu si stěžovat. Všechny problémy byly obratem řešeny, o jídlo, zábavu, výlety, ani střechu nad hlavou nouze nebyla.
Mimo to, že jsem ochutnala litevskou sušenou šunku, polskou wodku, německé bonbony, gruzínské sušené ovoce a ukrajinské klobásky, jsem potkala spoustu skvělých lidí a vytvořilo se silné pouto, jak už to tak při krátkých a intenzivních kurzech v neznámém prostředí bývá. Zažila jsem s nimi nejen spoustu komických situací, ale také se dozvěděla o uzavření gruzínsko-abcházské hranice, aktuálním stavu španělské ekonomické krize nebo krevní mstě, která dodnes probíhá na severu Albánie.
Nebo o uzavřených arménsko-tureckých hranicích. Arménie pro mne byla kapitolou sama o sobě. Arméni nám ochotně nabízeli čerstvou a chutnou místní stravu a lahodné víno, poučili nás o smutné a bohaté historii své země, ukázali nám nejkrásnější chrámy, parky i nádherné hlavní město s výhledem na bájnou horu Ararat. Díky nim jsem si jista, že následujících pár let budou mé cesty směřovat na Kavkaz.
Děkuji Evropskému centru mládeže Břeclav za zprostředkování tohoto nezapomenutelného zážitku.
Kristýna Sekyrová
