Termín konání: 10.-17. prosinec 2018
Místo konání: Poronin, Polsko
Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: výměna mládeže
Přečtete si info-pack.
Účastníci: Monika Kopřivová, Karel Janásek, Zuzana Malecká, Kateřina Grohmannová, Elena Brunerová, Kristýna jeklová
Group leader: Vít Votroubek
Hostitelská organizace: Stowarzyszenie Inicjatyw Kulturalno-Młodzieżowych Art
Report z projektu:
Výměna mládeže s (historicky asi nejdelším) názvem „Youth has the right to want what it does not have and even what is impossible“ se konala od 10. do 17. 12. v polském Poroninu. V Českém týmu nás bylo sedm – já, Elen, Zuzka, Káťa, Karel, Kristýna a Víťa. Celkem se projektu účastnilo 6 zemí – kromě Česka a Polska také Rumunsko, Litva, Slovensko a Portugalsko.
V pondělí jsme se k večeru všichni ubytovali v dřevěné horské chatě a první programový den započal v úterý. Klasicky se jednalo především o seznamovací hry, ale také jsme nastínili téma projektu, především oblast mezinárodní spolupráce. Odpoledne jsme v mezinárodních týmech vyrazili na venkovní hru. Bylo krásně, všude spousta sněhu, a naším cílem bylo podle pokynů pořídit různé (někdy velice kreativní) fotky a videa, za které jsme dostávali body.
Každý večer byl ve znamení prezentace jedné země. Využívali jsme prostor přímo v hlavní chatě, nebo jsme chodili do vedlejší dřevěné chatky, kde sice byla zima, ale ta atmosféra dřevěné boudy s pověšenými kožešinami na stěnách a plápolajícím ohněm v krbu za to stála.
Další den jsme vyrazili do nedalekého Zakopaného, kde nás čekala návštěva muzea a také dvouhodinová hra, ze které jsme měli vytvořit souhrnné video.
Zároveň jsme se od naší skvělé trenérky Luizy večer dozvěděli, že zásadním výstupem projektu bude divadelní představení pro skupinu žáků poloninské základní školy (14-15 let). A že tématem hry by mělo být samozřejmě téma projektu, které jsme se (až) právě tento den naučili všichni vyslovovat v celé své délce.
Rozdělili jsme se tedy na skupiny a každá ztvárnila svou část po svém. Celé přestavení se skládalo jak z hraných pasáží (především na téma rozdílu mezi formálním a neformálním vzděláváním), ale také z tance a zpěvu. Celé představení jsme museli zrealizovat do dvou dnů a pouze s jednou generální zkouškou.
Myslím si, že nikdo nečekal, že se to až tak dokonale povede, a že obecenstvo bude až tak nadšené, že si dokonce vyžádá přídavek v podobě zopakování úvodního tance. Na konci představení jsme s dětmi také vedli diskuzi a snažili se jim představit možnosti programů Erasmus+.
V prostoru, kde se divadlo konalo, jsme se také před generální zkouškou mohli zúčastnit workshopu barvení tradičních motivů na látku, což také všichni bravurně zvládli, ať už si zvolili vlastní motiv, nebo využili tradičních květinových předloh, které byly k zapůjčení.
Sobotu jsme strávili na výletě, kdy jsme se vydali do Tater k jezeru Morskie Oko – celkem 16km trasa. Po dlouhé túře jsme si pak dopřáli termální lázně a ulevili tak unaveným svalům.
Fantastický týden se tak pomalu chýlil ke konci a v neděli jsme se zabývali především jeho zhodnocením. Co jsme si z toho všeho tedy odnesli? Kromě základní znalosti polštiny?
Skvělé zážitky! Úžasné přátele! A zkrátka výbornou životní zkušenost, kdy jsme poznali nejen různé kultury, ale i sami sebe!
Jsme moc rádi, že jsme mohli vyjet právě na tento projekt a děkujeme za to jak vysílací organizaci EYCB, tak i té hostitelské.
Díky!
Monika Kopřivová
