ERASMUS+, Klíčová akce 1: tréninkový kurz pro pracovníky s mládeží

Termíny a místa konání: 

• 1. tréninkový kurz: Ganløse, Dánsko, 15.—21. červenec 2023
• 2. tréninkový kurz: Amman, Jordánsko, 12.—18. říjen 2023

Český tým: 3 účastníci (ve věku 25+)

Prosím přečtete si info-pack. 

• Hostitelská organizace: Copenhagen Youth Network

Report z 1. části projektu (Ganløse, Dánsko, 15.—21. červenec 2023):

En smuk dag,

tréninkový kurz, který nesl název “Fighting Islamophobia and Preventing the Rise of Far-Right Extremism“, se konal 15. – 21. 7. 2023 v Dánsku, přesněji v krásném Ganløse obklopeném lesy a nádhernou přírodou.

Celkem se projektu účastnilo 28 osob – z Bulharska, Maďarska, České republiky, Maroka, Jordánska, Egypta, Francie, Nizozemska a Turecka. Po organizační stránce vše zaštiťovala dánská organizace Copenhagen Youth Network, založená Halamtem Faraidonem, který se staral o naše pohodlí a bezpečí během projektu.

Po příjezdu na vlakové nádraží v dánském Værløse nás vyzvedl sám organizátor Halmat, který nás odvezl do skautské chaty Store Klaus, kde nám představil prostory a nechal nás si vydechnout po dni plném cestování. Po vybalení následovala společná večeře, kdy jsme na sebe s ostatními pouze pokukovali a snažili se navázat konverzaci, což nebyl vůbec těžký úkol 🙂 poté nám Halmat připravil krátkou informační schůzku o průběhu projektu a o tom, co můžeme očekávat.

Během prvního dne, jak je zvykem, jsme měli aktivity zaměřené na prolomení ledů mezi účastníky, sloužící k postupnému seznámení. Obvykle nejsem přílišným fanouškem těchto aktivit, přestože vím, že jsou potřebné a užitečné, ale aktivity zvolené Yoannou a Halamatem byly nadmíru příjemné a také nás s nimi netrápili moc dlouho. Proces seznamování nechali spíše na nás, což nám všem vyhovovalo a mohli jsme se více věnovat tématu projektu.

V následujících dnech jsme si prošli aktivitami, které nám předtavily a objasnily základy témat projektu: extremismus, terorismus, hate speech, hate crime a islamofobie. Jelikož většina účastníků byla islámského vyznání, byly rozdíly mezi naší zemí a těmi jejich propastné. Jsem velmi ráda, že projekt byl takto úzce zaměřený a měli jsme tak možnost poznat skutešnosti jiných zemí, ale zároveň se hlouběji ponořit do té české.

Yoanna prokládala praktické činnosti s prezentacemi o jednotlivých tématech a také cenzuře, konspiračních teoriích síle propagandy a tlakových strategií v médiích. Jelikož je odbornicí na toto téma, přišly nám její výklady nesmírně působivé a informativní. Musím říci, že cíle projektu byly splněny lépe než na jedničku.

V rámci pojektu jsme také absolvovali jeden výlet do hlavního města Dánska, Kopenhagenu. Zde jsme mohli projít a vidět krásy této metropole a zároveň prozkoumat tajná zákoutí, například nechvalně známou ulici Kristiania. Pokud nevíte, o co kráčí, doporučuji se na projekt vedený Halamtem také vydat 😉

Večery nám dále zpříjemňovali interkulturní večery, které byly velmi originálně pojaté, proto nás nečekaly pouhé prezentace, ale také kreativní Kahooty, hry a spoustu vynikajícího jídla. Po představení našich zemí jsme se uchýlili k táboráku, kdy jsme mohli za zvuku praskajícího ohně poslouchat naše životní příběhy a nebo jen hrát hry. Tyto večery byly kouzelné a myslím, že je žádný z nás nezapomene.

Mange tak!

Martina 

Fighting Islamophobia and Preventing the Rise of Far-Right Extremism, Dánsko

Ve dnech 15. – 21. červenec 2023 se v dánském Ganløse konal projekt Fighting Islamophobia and Preventing the Rise of Far-Right Extremism. Sešly se na něm tři desítky mladých lidí jak z Evropy, tak ze severu Afriky a Středního východu. Společně prozkoumávaly islám a možné projevy extremismu proti jeho potlačování jak v evropském kontextu, tak z pohledu islámských zemí. 

Základní pojmy

Po nezbytném seznámení a několika aktivitách na prolomení ledů jsme se rovnou pustili do rozpoznávání jednotlivých pojmů, které se váží k tematice projektu a udělali si tak jasno v tom, o čem se budeme následujících několik dnů bavit:

• Terorismus – politicky, ideologicky nebo nábožensky motivovaný akt vůči vládě, veřejnosti či nějaké její sekci, provázený násilím či škodami na majetku, veřejném prostoru nebo systému
• Extremismus – extrémní názor vůči určitému názoru či subjektu, není provázen násilím, podle modelu pánů McCauley a Moskalenko z roku 2014 se extremismus dělí na názorový a behaviorální. V názorovém pozorujeme stupně neutrality, sympatizanta, obhájce a osobní morální povinnosti. V behaviorální, neboli pyramidě aktu, jsou pak znázorněny stupně vnitřní čin, aktivista (protesty), radikální akt (ilegální) a terorismus (s účelem zabití). 
• Hate crime (zločin s motivem násilí) – jedná se o trestný čin na základě charakteristiky napadené osoby; tedy je motivovaný tím, kdo napadená osoba je, ale ne tím, co dělá; může se jednat o násilí na základě handicapu, genderu, rasy, identity, víry, sexuální orientace aj. 
• Hate speech (nenávistný projev) – jakákoliv komunikace, která zraňuje, ponižuje nebo diskriminuje osoby bez další reference
• Islamofobie – strach, předsudek, nenávist vůči muslimům představujícím hrozby, obtěžování, zneužívání, podněcování a zastrašování. Může se jednat o individuální či institucionální akt.

Narratives, neboli jak o extremismu mluvíme

Velkým podnětem k takovémuto extrémnímu chování pak bývají také způsoby toho, jak je o daných aktech či projevech mluveno, či s jakým záměrem jsou fakta předkládána, případně emocionálně zabarvena. Obecně rozeznáváme tyto způsoby:

• Akcelerace – například událost na Novém Zélandu, která byla dopředu ohlášena přes Telegram a online streamována, kdy ji lidé brali jako LARP nebo video s prvky gamifikace a docházelo k online podněcování násilí
• Konspirační teorie – jedná o způsob vyprávění, ve kterém je těžké odlišit prvky fikce od skutečnosti, kdy je skutečným  účelem uvést čtenáře do bludného kruhu tak, aby uvěřil i nepravdám či polopravdám, které jsou zřídka logické, za to ale produkují výrazné a až hraniční emoce (často dodává čtenáři odpověď na to, co by se mělo udělat, aby byl problém jednoduše vyřešen)
• Extrémně pravicové způsoby komunikačního vlivu:
  • Boj o identitu – „moje identita je ohrožena někým jiným z jiné skupiny“
  • Maskulinita – muži by se měli více následovat svou přirozenou „lovící“ potřebu
  • Vláda protěžuje určitě etnické či náboženské skupiny na úkor většiny
  • Vlády, EU, NATO, UN si kupují příliš mnoho síly
  • Na Zemi docházejí zdroje, přičemž jejich zůstatek není adekvátně rozdělován, aby pokryl potřeby všech
• Tzv. Nově formy terorismu a způsoby komunikace jejich hlavních principů:
  • Anarchismus – vláda je jediný společný nepřítel různých skupin 
  • Nationalismu a anti-kolonialismus – „náš národ“ nade vše
  • Nový levicový extremismus – válka „oprávněných“ skupin
  • Náboženský extremismus – nábožensky motivovaný extremismus, který se projevuje již od 80. let 20. století

Push and pull factors (tedy tahové a tlakově faktory)

V extremismu také rozlišujeme tzv. Push and pull factors (tedy tahové a tlakově faktory). Tahové jsou takové, které jednotlivce vtahují zvnějšku, kdy sám nemá na výběr a jde „za lepšími zítřky, většími příležitostmi apod.“. Tlakové jsou takové, které jedince nutí opustit stávají prostředí, ve kterém již dále nemůže žít (například je příliš diskriminován, oblast, ve které žije, je nehostinná a nelze v ní nadále přebývat aj.). Často se zde také mluví o střetu identity a ideologie. 

V rámci těchto faktorů pak rozlišujeme tzv. mikrofaktory, tedy aspekty, které jedinci pomáhají k naplnění jejich potřeb:

• Osobní – pokud hrozí nebezpečí mě nebo mým blízkým
• Skupinové – pokud je jedinec součástí větší skupiny osob
• Kluzký svah (Slippery slope) – progresivní chování vedoucí k radikálnějším činům
• Pomocník – jedinec je sám radikalizován, když se snaží pomoci někomu jinému již vyjadřujícímu extremistické tendence
• Hledači statusu – jedinec si přeje získat sílu, převahu, slávu a riskovat 
• Útěk – jedná se o push (tlakový) faktor, který jedince vtahuje do nové reality; může se stát náhodně
• „Rozmrazování“ – otevření se novým lidem

Propaganda

Extremistické skupiny využívají nejrůznější způsoby propagandy pro uveřejnění svých záměrů. Rozlišujeme tyto způsoby propagandy: 

• Bandwagonův efekt – všichni to dělají, ty bys měl také
• Svědectí (testimonial) – výroky známých osobností nebo expertů (často však nelegitimních)
• Apel obyčejných lidí – myšlenka nebo osoba, která je spojována s obyčejnými lidmi („Já jsem jako vy, takže to co říkám, se vás dotýká, a měli byste to vzít v potaz.“)
• Vyzdvihnout všeobecnosti (glittering generalities) – časté využívání slov s pozitivním emocionálním nádechem (spravedlnost, svoboda aj.)
• Osobní útok neboli dávání jmen – spojení osoby se jménem, ideou či obrazem v negativním slova smyslu, kdy se mluvčí naprosto vyhýbá subjektu samotnému; slouží k diskreditaci a očernění dané osoby

V komunikaci také extremistické skupiny často využívají argumentaci plnou logických omylů k tomu, aby dosáhli svého cíle. Rozlišujeme několik případů těchto komunikačních omylů:

• Kluzký svah (Slippery slope) – malé kroky, které vedou k řetězové reakci velkých změn, ignorující nezbytné krok mezi těmito stavy; například Když začneš kouřit cigarety, brzy skončíš v tvrdých drogách.
• Skládání karet na sebe (Card stacking) – přijmutí materiálu zcela bez původního kontextu, kdy na něj vršíme nové a nové kontextově nesouvisející argumenty
• Urychlená generalizace (hasty generalization) – induktivní uvažování, které je založeno na tvorbě závěrů bez uplatnění dostatečných důkazů
• Začátek otázky (Beggining the question) – opakování tvrzení „A je pravda, protože je to pravda“
• Slamněný panák (Straw man) – rozptýlení; například Jak mohl podvádět na daních, když je tak dobrý otec?
• Non sequiter – závěr bez předpokladu; například A je rovno B a A je rovno C, pak tedy A musí být rovno C
• Vina na základě asociace (Guilt by association) – nepravdivá korelace mezi dvěma událostmi
• Chybná příčina/následky (Faulty cause/effects) – Nesouvisející příčina a následek, například My jsme na trhu již padesát let, a proto jsou naše výrobky ty nejlepší. 
• Buď, anebo (Either/or fallacy) – pólování, bez uvedení spektra možností mezi krajními body; například Jsi s námi nebo jsi proti nám. 

Velmi často se také pracuje s emocemi a emočním vydíráním. Ve sděleních pak rozlišujeme například apel na strach, vinu, účast či status. 

Sociální média a gamifikace

Velkou roli dnes hrají v radikalizaci a extremismu sociální média, gamifikace a online prostor obecně. V rámci sdíleného chatovacího prostoru se hojně využívají například tzv. meme. Jedná se jeden z mnoha způsobů propagandy, který je velmi těžké postihnout a zakázat, jelikož se jedná o jistý způsob zábavy a online zábavní průmysl. Veřejnost často ani neví, že se může jednat o propagaci extremismu. Využívá se v něm nějaký symbol nebo postava vyňatá z kontextu, která je následně zasazena do jiného kontextu – například kreslená postavička Pepe the Frog, nebo dvojčíslí 88 či 14. Často využívá prvky humoru, který snadno vyvolá potlačené emoce, a je pojícím prvkem mezi těmi, kteří daný vtip chápou a kteří ne – například YODO = You only die once. Velkou roli v extremismu také hraje online prostor, kde například na platformách 4chan a 8con vznikly kromě původně zamýšlené výměny animovaných obrázků a GIFů, také vlákna podporující toto extremistické „zábavní“ chování.

Extrémisté pak sami sebe často označují jako „red-pilled“, tedy ty, kteří po vzoru Matrixu prozřeli a nyní vidí realitou takovou, jaká skutečně je. Kdežto ostatní označují jako „normies“, tedy jakési „stádní normálce“, kdož nic nechápou a nemají kritické myšlení. Jedním z extrémních skupin, mezi níž patřil například i Američan Elliot Rodger, jsou tzv. „incells“, tedy muži sami sebe uvrhující do dobrovolného celibátu, později vykazující prvky mysoginismu a nenávisti k ženám. 

Gamifikace se pak často projevuje v případě online streamování či online hrách, která zacílí celou strategii hry nebo zobrazované reality jen vůči jedné skupině a podporuje tak soutěživost a silnou nenávist k těmto lidem. Na černém marketu se tak vyskytují nejrůzněji upravené známé hry, jako například střílečka Counter-strike nebo závodní hra Theft-auto s podnětem k vyvražďování jen jedné etnické skupiny během misí, nebo s cílem okrádat jen ty stejně vzhledově typové herní postavy atp. A spíše než zákazem těchto her a jejich stažením z online prostoru, které stejně nebude díky velké mase lidí, kteří ji znovu uploadují a sdílejí, efektivní, je potřeba na tento problém poukazovat a vzdělávat všechny potenciální hráče proti jejich neblahému vlivu. Neustále připomínat, co je realita a co je pouhá hra. Protože zejména v období covidového lockdownu se tato strategie na extremizaci jednotlivců stala nebývale úspěšnou a zapříčinila několik nešťastných událostí. 

Lokální situace

Zajímavé také bylo v diskuzích pozorovat a odhalovat reality zemí, ze kterých jsme se v Dánsku sjeli. Například, že se Maroko zasadilo o to, aby byl 15. březen ustanoven Mezinárodním dnem boje proti islámu. V Jordánsku se rozmohli falešní imámové, kteří rekrutují své přívržence pro sebevražedné mise pod záštitou náboženské služby, kterých se bojí i místní lidé. Mladá generace v Turecku se více a více přiklání k ateismu a jakou roli v tom hraje prezident Erdogan. V Egyptě dokonce mají institut Observatoř islamofobie, který již od roku 2015 pracuje na potírání extremistických tendencí a větší spolupráci křesťanské a muslimské komunity v zemi. V Maďarsku je v současné době velmi pravicově orientovaný předseda vlády, který podněcuje xenofobní diskuzi ve společnosti. Německo prožívající společenskou krizi, v níž se více než 60 % místních lidí bojí jen potkat muslima venku na ulici (i když ve skutečnosti nikdy žádného osobně neznají), jak ukázal veřejný průzkum. A Francie pohybující se na hraně mezi svobodou slova a projevu a bojem proti diskriminaci a hate speech, kdy je incident na redakci časopisu Charlie Habdo dodnes živý a připomínaný. V Dánsku najdeme na dvě stě mešit a soužití všech náboženských skupin se zde zdá být vzhledem k ekonomickému přínosu, který do země přinášejí, více v poklidu. Stejně tak v Nizozemí je situace méně extrémní než v jiných státech, i přes ojedinělé incidenty protestů, minoritních extremistických politických stran aj. V Bulharsku je etnicky velká minorita Turků i muslimů, takže jsou zde bráni jako jedni z místních, a naopak se tamní hate speech cílí spíše na Romy a příslušníky LGBTQ+ komunity, než na muslimy, a to i po uprchlické vlně v minulých letech. 

Život na projektu

Kromě spousty teorie, která nám dala základ mnoha diskuzím a debatám jak v rámci programového času, tak i o přestávkách a po večerech, jsme měli také možnost si zkusit mnohé aktivity sami. Například zkusit nakreslit osobu, která by nejsnáze mohla pocítit v evropském kontextu hate speech, a zamyslet se následně nad tím, jaké má zázemí, co ji pomáhá, co by potřebovala k naplnění vlastních potřeb, a jak takový hate speech prožívá emocionálně. Nebo jsme si vyzkoušeli simulovanou debatu o základních lidských hodnotách, kdy polovina z nás zastávala názor ano, a hledala vhodné argumenty, a druhá polovina zase názor ne. Také jsme si zkusili na vlastní kůži, jaké to je být příslušníkem nějaké menšiny či znevýhodněné skupiny osob, a měli jsme pomocí kroku vpřed znázornit, jestli si to naše postava může dovolit nebo ne – po skončení bylo pěkně vidět, že někdy je důležité, jaké karty nám osud rozdal. A také jsme se snažili z reálných výroku na internetu snažit najít příkladů omylů argumentace, které by sloužily jako propaganda pravicového extremismu – a některé příklady byly doopravdy až téměř nepochopitelné. 

Každý večer, s výjimkou prvního a posledního, jsme také měli mezikulturní večer, kdy nám každá země představila nějakou zajímavost, hru, tanec nebo přivezla něco dobrého na ochutnání z vlastní země. A že se nám to vždy tak zalíbilo, až se žádný den nešlo spát před půlnocí. Mě zajali zejména bulharské aktivita na kradení nevěsty, fyzicky náročný, ale krásný jordánský tanec dabke či egyptským týmem nachystané jazykolamy (rozuměj, základní fráze) v arabštině. 

Jsem vděčná Yoaně za cenný vhled do tématu, který nám za několik málo dní poskytla, a za její nadhled v mnohých kauzách a příkladech, na které jsme během programu narazili. Také děkuji Szeherezadě za příklady grantových možností a její přehledné vysvětlení všech organizačních náležitostí, které se projektu týkají. A samozřejmě jsem vděčná také Halmatovi za organizaci a zastřešení celé akce. V neposlední řadě také děkuji programu Erasmus+ za spolufinancování projektu, která mi umožnila se do Dánska vydat. 

Lada 

Report z 2. tréninkového kurzu: Amman, Jordánsko, 12.-18. říjen 2023

JORDÁNSKO.

Druhá část tréninkového kurzu, který nesl název “Fighting Islamophobia and Preventing the Rise of Far-Right Extremism“, se konal 12 – 18. 10. 2023  v Jordánském Ammánu.

Po příletu na Queen Alia International Airport v Ammánu nás vyzvedlo domluvené auto a řidič nás odvezl přímo do hotelu. Bylo krátce před půlnocí. Nikdo nespal, všichni účastníci seděli před hotelem a povídali si novinky. Jelikož se většina znala už z první části tréninkového kurzu, já jsem absolvovala kolečko seznamovačky, protože jsem první část musela z časových důvodů vynechat.

Jelikož byl Český tým velmi unavený po celodenním cestování, dali jsme si drobnou večeři, kterou pro nás schovali a šli jsme spát. Překvapila mě evropská toaleta, ovšem bez prkýnka. Trochu jsme se s děvčaty obávaly, že při takovém množství účastníků nepoteče teplá voda. Spletly jsme se….netekla studená. Takže ze sprchy jsme vycházely jako grilovaná kuřata.

Ráno byl nástup na snídani v 9 hodin ráno. Podávala se typická jídla pro tento region, nechyběla vajíčka, sýr, salám, arabský chléb. Ostatně, jako celý ten týden.

Po 10 hodině jsme ovšem šli na to. Začali oťukávačky, rozcvičky, aktivity a workshopy. Jelikož byla druhá část tréninkového kurzu kratší, bylo to časově velmi náročné. Krátké pauzy na kafe, oběd, procházku. Jinak jsme seděli v tréninkové místnosti a pracovali.

Yoanna kladla důraz na zapojení všech týmů. Většina aktivit probíhala ve skupinách s následnou prezentací. Každý národní tým také musel představit svůj  “domácí úkol“…..vypracovaly jsme s děvčaty prezentaci, kde jsme se zamýšlely nad tím, co je příčinou Islamofobie v Česku, uváděly příklady a jednotlivá řešení.

Ještě ten večer si pro nás připravil tým z Jordánska velké překvapení. Během posledního workshopu nám přišla online pozvánka na svatbu, na Jordánskou svatbu. Samozřejmě jen na oko. Jenže všichni se veselili a tancovali tak, že nás to strhlo a začali jsme slavit taky. Dostali jsme šátky a pak už se jen tancovalo. Prošoupala jsem křusky a uvědomila si, jak jsou naše evropské svatby nudné J)

Další dny už jely naplno. Prezentace, aktivity, diskuze. Jednu aktivitu si pro nás dokonce připravili naši kolegové. Měli jsme v týmech vypracovat a najít význam zadaných arabských tradic, práv, názvosloví. V průběhu prezentací se strhla neskutečná diskuze a výměna názorů. Já osobně tuto diskuzi řadím k nejlepším a zároveň k nejprospěšnějším.

Všichni jsme ovšem po očku vyhlíželi ty dva dny….totiž náš výlet. Organizátoři pro nás připravili výlet do Petry a klasickou beduínskou noc ve stanu v poušti Wadi Rum.

Ten den D jsme už před 6 hodinou stepovali před hotelem a čekali na autobus. Přijel. Dostali jsme vodu, sváču a jelo se. Jordánci mají asi na hrudi horoucí srdce, protože klimatizace jela naplno. Takže zatímco mně mrzly řitní půlky, Jordánci tancovali a vedrem se svlíkali.

Po pěti hodinách jsme přijeli do Petry. Vzala jsem si vodu, šátek na hlavu a s děvčaty jsme si to štrádovaly po té nádheře. Bylo asi 40 stupňů, turisti na každém kroku, ale na náladě nám to neubralo. Funěly jsme do kopců a objevovaly tu krásu. Div světa. Právem.

Naše cesta následně pokračovala dál. Do pouště Wadi Rum. Tam jsme dorazili přesně na západ slunce. Naložili nás do aut a fičeli do středu pouštních hor. Do středu země. Já jsem si samozřejmě vybrala tu největší popelnici, takže jsem měla strach, že se to rozpadne už za jízdy.

Nakonec jsme dojeli. Byl to jeden nejkrásnějších západů slunce, v dálce se promenádoval velbloud a všichni si užívali klidu. Na noc jsme měli zamluvený nocleh v klasickém beudínském stanu.  Z toho se nakonec vyklubala chatka, porno chatka, převlečená za beduínský stan. Proč porno chatka? Bylo tam růžové světlo.

Večer byl candrbál. Trsalo se typickými tanci, i já se snažila občas sebou mrsknout. Podával se pravý čaj a sedělo se u ohně. Pozdě večer jsme pak odešli nahoru do hor na rituál. Zapálili jsme svíčky a dívali se na hvězdné nebe. To řadím k jednomu z nejsilnějších zážitků.

Druhý den jsme pokračovali do Aqaby, která byla velmi blízko k hranici s Izraelem. Na nás byla znát nervozita, na místních ne. Vykoupali jsme se na místní pláži, okoštovali dobroty a jeli zpět do Ammánu.

V autobuse bylo díky klimatizaci opět -150 stupňů celsia a já dojela do Ammánu zmrzlá, jak velbloudí hovno.

Poslední den tréninkového výcviku byl ve znamení evaluace, hodnocení a improvizovaného shromáždění zemí, kde se řešily otázky uprchlictví, islamofobie, návrhy řešení.  Ten večer jsme jeli na rozlučkový drink do restaurace. Bohužel se mezitím strhla demonstrace na podporu Palestiny a byli jsme odvoláni zpět do hotelu. Já si alespoň užila toaletu s prkýnkem.

Jelikož situace byla napjatá kvůli konfliktu ve vedlejších zemích, brány hotelu se zavíraly o půlnoci. Hotel byl totiž za plotem a já osobně si myslím, že to bylo velmi rozumné rozhodnutí.

Jsem velmi vděčná za to, že jsem měla možnost zažít chuť a vůni Jordánska. Bylo to velmi krásné, získala jsem nové vědomosti, zkušenosti, přátelé a především….budu na ty dny vzpomínat s úsměvem na rtech.

Moc děkuji za to všechno. Byla to pro mě veliká čest.

Monika