ERASMUS+, Klíčová akce 1: výměna mládeže
Místo konání: Vesuvius národní park, Casilli (u Neapole), Itálie
Termín konání: 29. červenec—7. srpen 2024
Český tým: 5 účastníků (ve věku 18—30 let) + 1 group leader (ve věku 18+)
Přečtete si info-pack.
Hostitelská organizace: Agenzia Promozione Giovani
Report z projektu:
Projekt s názvem BEES se konal od 29.7. do 7.7. a odehrával se hned vedle italské
Neapole, konkrétně v kouzelném Národním Vesuvském parku, hned pod aktivním a
majestátním vulkánem Vesuv. Toto prostředí, kde se odehrával tento projekt, bylo
tak moc originální a unikátní, že jsem tomuto projektu nemohl odolat a hned jsem se
přihlásil. Momentálně jsem opravdu šťastný, že jsem se takto rozhodl.
Projektu se zúčastnilo 43 lidí a byli zde účastníci ze Španělska, Portugalska, Itálie,
Gruzie, Ukrajiny, Maďarska a Česka. Tématem projektu BEES bylo self awareness,
neboli objevování sám sebe, sebeuvědomění, odpočinutí si od každodenního
náročného života, umět se vypořádat se stresem a najít v sobě vnitřní klid.
Příběh z projektu začíná tím, že se český tým konečně po dlouhé, strastiplné a
náročné cestě dostal do tábora Vesuvio Eco Camping, kde se celý projekt odehrával.
Organizátoři nás mile přivítali a dali nám k večeři pizzu a spoustu vína, jako welcome
drink, a to jsme opravdu ocenili.
V prvních dnech jsme se hlavně seznamovali, jak to většinou bývá. Také pro nás
organizátoři připravili BEES workshop, který byl neuvěřitelně zajímavý a poutavý. Do
campu k nám přijel včelař se včelami měl zde dvouhodinovou interaktivní přednášku
o životě a fungování včel a včelích kolonií.Následovala culture night, která byla lehce chaotická, což se ale dalo od Italů čekat. Culture night jsme měli tento večer my, Italové a Španělé. Hrdě jsme představili ostatním česká piva, kofolu nebo také hašlerky. Naopak jsme ochutnali např. výbornou buvolí mozzarellu, sangríu nebo také limoncelo.
Let’s get out! Takhle zněl název programu na další den. Vyjeli jsme na celodenní výlet
do kouzelné Neapole. Prošli jsme si dohromady celé historické centrum Neapole,
přičemž jeden z organizátorů nám dělal průvodce, což nám přiblížilo příběh tohoto
ohromujícího města. Potom jsme měli společný oběd v restauraci a následně rozchod
ve městě. Já s ještě jedním Čechem jsme se díky naší české vášni pro túry rozhodli
vylézt na největší kopec v Neapoli, na kterém se tyčil Hrad Sant’Elmo. Navečer jsme
společně zašli na obrovskou hostinu do lokální restaurace. Jídla bylo tolik, že jsme si
ho museli vzít s sebou a dojídali jsme ho další 2 dny. Pak už zbývalo jen zažít pravý
noční život. Šli jsme na noční obcházku několika barů a klubů s Aperolem již za 1€.
V dalších dnech jsme si Češi vydupali speciální program pro šílené sportovní hiking
nadšence. Domluvili jsme, že můžeme vyjít až na vrchol Vesuvu. Museli jsme, ale
vstávat a odejít již ve 4 ráno, abychom výšlap zdolali před ukrutným vedrem a
nezasahovali tolik do programu. Neměli jsme s tímto problém, a tak jsme opravdu ve 4 ráno odešli z campu a zdolali celý Vesuv. Samozřejmě díky naší české duši a vášni
pro túry, byli Češi na vrcholu, jako první s několikahodinovým náskokem před
ostatními. Prošli jsme se po obvodu kráteru, který měl průměr 800 m. Na vrcholu
jsme nabrali pár kamenů zkamenělé lávy a zcela vyčerpáni jsme pokračovali dolů. Celý
výšlap byl opravdu náročný a zničující, ušli jsme celkově 20 km a zdolali převýšení 1
km.
Vyrazili jsme do ohniska místa, jež poznalo sílu Vesuvu. Ano, jeli jsme do Pompeí.
Toto město bylo opravdu rozsáhlé a nekonečné. Celý den jsme strávili procházením a
objevováním města. Budovy byly celkem zachovalé vzhledem k tomu, že město je
přes 2000 let staré. Nejvíce nás zaujali zachovalé a zkamenělé mrtvoly lidí, kteří zde
zemřeli po výbuchu. Těla byla konzervována v lávě a obalena popelem, tím pádem se
tato zkamenělina zachovala dodnes.
Další den jsme vyrazili na pláž, kde jsme plnili různé úkoly spojené s ekologií. Tento
den se tato pláž také slavnostně znovuotevírala, protože se nově vyčistila. Byl zde
přítomen i starosta a televize, takže jsme to měli i s takovouto show.
Poslední den jsme se už jen velmi smutně a dojemně loučili se všemi účastníky, kteří
nám opravdu za těchto 10 dní přirostli k srdci. Probíhali poslední konverzace mezi
lidmi s uvědoměním si toho, že všechno krásné, co jsme zde zažili se zanedlouho
změní jen ve vzpomínky, ale krásné a nezapomenutelné vzpomínky.
Filip M.
