Termín konání: 26. září – 3. říjen 2019
Místo konání: Adana, Turecko
Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: výměna mládeže
Přečtete si info-pack.
Účastníci: Nela Kopecká, Daniela Šnejdarová, Nikola Vičíková, Marie Koubová
Group leader: Veronika Roušarová (GL)
Účastnící-se země: Czech Republic, Turkey, Poland, Greece, Lithuania, Italy, Finland
Hostitelská organizace: Group Peace and Solidarity
Report z projektu:
Projekt, kterého jsem byla součástí se jmenoval “Stop Violence Through Sport”. Konal se od 26. září do 3. října 2019 ve městě jménem Adana, ubytováni jsme, ale byli kousek od moře v místě, které se jmenovalo Yumurtalik. Být v blízkosti moře byl od organizátorů skvělý nápad, jelikož denní teploty se pohybovaly okolo 30 stupňů.
Projektu se kromě naší české skupiny účastnily i lidi z Itálie, Litvy, Polska, Řecka a samozřejmě Turecka. Bohužel se projektu nemohla zúčastnit skupina z Finska, proto se organizátoři rozhodli vzít z každé země ještě jednoho účastníka a tím se naše holčičí skupina rozrostla o jednoho kluka.
Jak již z názvu vyplývá projektu byl zaměřený na violence neboli násilí. V dopoledním hodinách jsme začínali jazykovými kurzy, kde každá země učila ostatní základní slovíčka, fráze, jazykolamy z jejich rodného jazyka. Po tomto nás organizátoři projektu rozhodili do skupinek, většinou se jednalo o skupiny po 5-6 lidech, kdy nám zadali téma na které jsem museli diskutovat a vždy vytvořit malé prezentace na danou tématiku. Hodně jsme se zaměřovali na téma šikany jak na školách, tak na pracovištích, v potaz jsme brali i šikanu na internetu. Po přednesení přede všemi jsme nad problematikou vždy společně diskutovali, snažili se přijít s novým řešením k problematice a mohli vyjádřit otevřeně svůj názor na věc. Každá země si měla připravit prezentace na téma violence v jejich zemi, co u nich znamená sport a jaké sporty jsou v dané zemi nejpopulárnější.
Co asi nejvíce všichni ocenili, tak delší polední pauzu, kterou nám organizátoři umožnili. Protože v tom horku, jaké bylo v Adaně, nebylo nic lepšího než si jít zaplavat do moře.
Aktivity po odpolední pauze se nesly ve stejném duchu jako polední. Diskutovali jsme problematiku, porovnávali, jak je to v našich zemích nebo jsme i pokračovali s prezentacemi z poledne, které jsme nestihli přednést.
Ve večerních hodinách jsme měli takzvané Culture nights, což znamená, že jsme ostatním zemím představovali naši zemi, ve které žijeme, naše zvyky, jídlo, pití, písně a tance. Předposlední večer pro nás organizátoři zařídili i movie night, kdy nám natáhli plátno a pustili film, což bylo o nich velmi milé.
Jedno odpoledne nás organizátoři projektu vzali na mini túru k nádhernému jezeru, ale dostat se k němu byl trošku oříšek. Než jsme se k němu dostali museli jsme projít trnitými cestičkami, trochu šplhat ale ten pohled na tu krajinu a jezero rozhodně stál za to.
Další odpoledne jsme zůstali všichni na pláži a vedoucí řecké skupiny nám předcvičovala různé kroky, pohyby, které jsme opakovali podle ní na hudbu, z tohoto odpoledne vzniklo i video od organizátorů.
Den před odjezdem, a to 2. října jsme dopoledne šli do města, kde jsme dostali letáčky od organizátorů projektu, abychom je rozdali lidem v okolí města, ve školách, supermarketech, a tak šířili zprávu o tom, že i bez násilí se to v životě dá. A tímto jsme zakončili projekt na téma “Stop Violence Through Sport”. Další den nás už na nás čekalo jen loučení se všemi a cesta domů.
Nela Kopecká