Termín konání: 10.-18. května 2013
Místo konání: Kuşadası, Turecko
Program a akce: program Mládež v Akci, akce 1.1. výměna mládeže
Účastníci: Petra Němcová, Jan Vacek, Tereza Winklerová, Veronika Žďárková, Tomáš Černocký, Marcela Pinterová
Účastnící se země: Turecko, ČR, Litva, Slovinsko, Itálie
Report z projektu:
Nevím, jestli by se mnou souhlasil i zbytek českého týmu, ale já projekt hodnotím jen pozitivně. Možná je to tím, že to byl můj první projekt, a tak jsem byla ze všeho dvakrát tak nadšená a nemohla to porovnávat s předchozími zážitky, každopádně jsem si to opravdu moc užila a i přes pár organizačních nesrovnalostí si z projektu odvážím jen to dobré.
Jako český tým jsme se sešli parádně. Měli jsme skvělou team-leaderku, na kterou bylo maximální spolehnutí a hlavně jsme měli všichni podobný smysl pro humor. A co se týče zahraničních účastníků… Poznali jsme velkou škálu odlišných a hlavně výjimečných osobností a vytvořili si spoustu nových kontaktů. Do Kušadasi přijely týmy z Dánska, Litvy a Slovinska a nechyběl samozřejmě ani domácí turecký tým. A i přes věkové rozdíly (byla jsem nejmladší a zároveň jediný nezletilý účasník) jsem si s většinou skvěle rozuměla a užili jsme si spoustu srandy.
A jak vypadal takový typický den na projektu? Ráno jsme vstávali kolem deváté, do desíti se nasnídali a nachystali, pak jsme čekali, co se bude dít dál. Náš tým byl vždycky všude první a včas, což se nedalo říct třeba o Dánech nebo samotných Turcích. Všichni si z toho dělali srandu, že prý nejsme zvyklí na “turkish time”. Když jsme se nějakým zázrakem sešli celá skupina (bylo nás celkem něco přes třicet), hrály se různé hry a aktivity, abychom se lépe poznali. Po obědě se pak chodilo do města (jednou jsme třeba hráli city game, kdy jsme dostali papír s otázkami o Turecku a museli jsme na ně ve skupinkách, za pomoci místních obyvatel, odpovědět), nebo k moři a do přírody. Jindy jsme zase jeli na celodenní Jeep safari, což byl výlet na jeepech do národního parku. Během výletu jsme měli zastávku na grilování masa, což byl nejlepší dárek pro naše cestou vyhladovělé žaludky. Na závěr cesty jsme se mohli vykoupat ve vodě, která vás údajně omladí o 10 let. No, takže já jsem se tam raději nekoupala.
Po večerech se konaly tzv. “culture nights”, kdy si vždy jeden tým připravil povídání a prezentaci o své rodné zemi. Většinou to bylo zakončeno nějakým domácím tancem a hostinou plnou místních dobrot. Není ani divu, že při Czech night šlo nejvíce na dračku pivo a pivní sýry.
A co mi tedy týdenní pobyt v krásném tureckém městečku Kušadasi přinesl? Tak hlavně spoustu nových kamarádů, jak z Česka, tak z jiných evropských zemí. Taky hromadu nových zkušeností (například jsem poprvé letěla letadlem)… Poznala jsem zase další kus světa, procvičila si angličtinu a naučila se i spoustu důležitých frází například v litevštině ( I sveikata ! ). A v neposlední řadě mi to dodalo motivaci do dalších takových projektů, protože to určitě stojí za to a všem to vřele doporučuji!!:)
Tereza Winklerová
