Termín konání: 15.-21. srpen 2016
Místo konání: Pazardjik, Bulharsko
Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: výměna mládeže
Prosím pročtěte si info-pack a rozpis denních aktivit.
Účastnící se země: ČR, Bulharsko, Řecko, Španělsko, Itálie, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Turecko
Účastníci: Tereza Kleinerová, Lukáš Kindermann, Veronika Stříbrná, Jan Kruntorád, Roman Krš
Hostitelská organizace: Association FOCUS
Report z projektu:
Projekt nesoucí název Be active and find your dream job se konal 15. – 21. 8. 2016 v bulharském městečku Pazardjik, které se nachází asi hodinu cesty od Sofie. Z každé zúčastněné země (ČR, Bulharsko, Řecko, Španělsko, Itálie, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Turecko) přicestovala vždy pěti členná skupina. Celý projekt vedli členi bulharské organizace Association FOCUS v čele s Ivem, který byl jednoduše perfektní! Sám název zřejmě odhaluje hlavní téma projektu, ale i tak se pojďme v kostce podívat, co všechno se v Bulharsku v tomto týdnu dělo.
První den byl jen jakýsi „příjezdový den“. Většina skupin byla teprve někde na cestě, někteří však již dorazili. To byl můj případ. Tak jsme se s kamarádem s Česka nejprve dospali v hotelu (po nocování na nádraží a následně na hotelové recepci jsme nebyli úplně „fresh“ :D) a poté jsme si šli alespoň prohlédnout město. Abych byla upřímná, nebylo to nic moc. Do té doby jsem v Bulharsku byla jen v několika letoviscích u moře, ale tohle bylo „skutečné“ město, nikoliv jenom uměle postavené honosné hotely s bazény. I přesto jsme během brouzdání našli několik velmi krásných místeček, jako například zapomenutý fotbalový stadion, starý hřbitov apod. Téměř ve všech zahrádkách lidé pěstovali rajčata a hroznové víno, a tak jsme neodolali a nenápadně si pár kousků utrhli. Stálo to za to! V životě jsem nejedla lepší rajče :D. Po návratu na hotel již byla většina účastníků na místě, včetně zbytku českého týmu. Následovala večeře, kde jsme se všichni seznámili a poté zavítali do místního baru na seznamovací drink.
(Jídlo v hotelu bylo většinou hodně mastné, a tak se někteří raději rovnou odebírali do jedné z místních restaurací. Nedaleko hotelu se taky nacházelo hned několik supermarketů a tržiště s místní čerstvou zeleninou a ovocem za velmi nízké ceny, takže se to dalo nějak přežít 🙂 )
První den po snídani jsme hráli všemožné seznamovací hry. Ivo měl jako vždy připravené velmi zábavné aktivity, a tak se brzy prolomila prvotní ostýchavost a již u oběda plně proudila veškerá diskuze v angličtině. Po obědě jsme měli odpočinkovou siestu a já vyrazila na obhlídku „hadříků“ s Polkami. Odpoledne jsme hráli hru, v rámci které jsme prošli hlavní dominanty města. Překvapivě, město nebylo tak ošklivé, jak se nám zdálo první den. Stačilo jen vědět, kam jít. Po večeři proběhla první intercultural night. Většina zúčastněných národů se prezentovaly videem, a pak také tradičními dobrůtkami či ochutnávkou alkoholických nápojů (co by to bylo za Čecha bez piva? :).
Následující dny jsme pracovali na různých tematických projektech. Vytvářeli jsme například prezentace na nezaměstnanost mladých lidí v naší zemi a porovnávali její vývoj s ostatními národy. Všechny skupiny také připojily několik postřehů z osobních zkušeností. Získali jsme plno užitečných tipů, jak napsat originální životopis. Vyplňovali jsme dotazník s místními obyvateli týkající se jejich vysněné práce nebo jsme třeba sehráli scénky na téma pracovní pohovor. Všechny aktivity byly opravdu nápadité a zábavné a my si užily spoustu zábavy.
Ve čtvrtek byl na programu výlet do Plodivu, druhého největšího města v Bulharsku. (Rána byla krušnější, neboť večerní konverzace se často protáhly až do brzkých ranních hodin.) Plodiv má velmi krásné historické centrum s nespočtem památek. Měli jsme taká dostatek volného času na poznávání města po vlastní ose, či nákup suvenýrů, zmrzlinky apod. Výlet se velmi vydařil.
V sobotu již následovala přednáška o programu Erasmus+ a různých možnostech jeho využití a poté jsme všichni odhalili svého secret friend. Večer jsme se všichni dobře pobavili na závěrečné karaoke párty. (Během projektu se vytvořilo hodně velmi pevných přátelských vztahů, a tak nechyběly ani slzičky.)
V neděli jsme vyráželi brzy ráno, neboť jsme si ještě před odletem chtěli prohlédnout Sofii. Bylo velké teplo, a tak jsme se chodili zchlazovat do parků, kterých je v Sofii nepočítaně.
Toto byl můj první projekt, takže nemám moc s čím srovnávat, ale i když to nebylo to nejkrásnější místo, kde jsem kdy byla, určitě té zkušenosti nelituji. Navíc jsem také poznala plno skvělých lidí, se kterými (doufám) zůstanu v kontaktu i nadále. 🙂
Tereza Kleinerová
