Erasmus+, Klíčová akce 1: výměna mládeže
Termín konání výměny mládeže: 5.—14. říjen 2022
Přípravné předprojektové setkání (Advance Planning Visit = APV): 21.—23. září 2022. Přípravného setkání/APV se za českou skupinu zúčastnil Jan Schmid.
Místo konání: Recoaro Terme, Itálie
Český tým: Lucie Bryxí (GL), Adam Bassiouni, Zuzana Havrdová, Gabriela Smílková, Filip Klimek, Janina Słowiaczek, Klára Kluzová, Adrián Vybíral
Prosím přečtete si info-pack.
Hostitelská organizace: Studio Progetto Soc. Coop. Soc.
Report z projektu:
Výměna mládeže, kterou pořádala organizace Studio Progetto Soc. Coop. Soc. z italské vesničky Cornedo Vicentino se konal ve dnech: 5.—14. říjen 2022 v městečku Recoaro Terme, vzdáleném asi 150 kilometrů od Benátek a téma tréninkového kurzu bylo: Biodiversity for life. Na projektu se sešlo 31 účastníků z Portugalska, Španělska, Německa, České republiky, Slovenska, Francie a domácí Itálie. Tato skvělá italská organizace s sebou přovidla úžasného „šéfa” Lea, který pro nás nachystali úžasný týden plný všech možných informací a her, které se konali na různých místech, což bylo určitě ku prospěchu všem. Trávil s námi náš veškerý pobyt v Recoaru. Leo byl senzační, měl mnoho zkušeností. Ubytovaní jsme byli na pokojích po 2-3 lidech a ubytování bylo velmi přijemné a dostačující, jídlo bylo přímo úžasné, na snídaně jsme měli Švédské stoly, obědy a večeře byli o chloupek chudší, ale zase za to vynikající, poslední večer jsme všichni zašli na pizzu do tamnější restaurace.
První den projektu se konal v hlavním štábu Studio Progetto Soc. Coop. Soc. organizace v Cornedo Vicentino a byl zaměřen na seznamování se všech účastníku projektu formou zábavných her a na večer byla v programu intercultural night kde jeden z národů prezentoval většinou svého jídla a pití a ukazovali nám jejich tance, popřípadě nás s daným místem odkud pochází seznamovali.
Tyto intercultural nights byli každý večer a vždy vystupaval jiný národ s jinou nadílkou svých domácích dobrůtek a překvapení. Další 3 dny jsme chodili do zdejších lesů a na vrcholky hor, poznávali jsme náš ekosystém, přírodu, jak se chovat k přírodě a v neposlední řadě jsme deuhý den jako dobrovolníci pomocí takových tyček šli sbírat do ulic odpad, bylo strašně hezké vidět skupinku lidí dělající něco pro naše klima. Tyto aktivity jsme vždy plnily dopoledne, odpoledne jsme většinou měli čas pro sebe a když ne tak jsme šli například s Leem do místního paláce na dvůr kde jsme ve skupinkách plnily mnoho úkolů.
Leo nás vždy před „hikingem” předal dvojici velice zkušených horolezců, jejichž jména jsou Martina a Lukas a tyto dva o přírodě věděli snad všechno, vždy měli skvělou náladu a ukazovali nám spoustu živočichů a rostlin v přírodě, také nám říkali, co je dobré dělat, když se ztratiíme někde v lese, nebo co například pít, když s sebou na tůře nemáme dostatek pití. Nemyslím si že tůry některého z mých kamarádů nebavilo. Bylo to velice záživné a do života prospěšné, Leo nám vždy před tůrou připravil svačinky, ve kterých bylo většinou jablko, dva sandwiche a nějaká italská sušenka, myslím si že jako svačina to byla perfektní a nikdo s tím neměl žadný problém. Leo nás jednoho dne vzal na procházku Recoarem, jedná se o údolí, které je fakt nádherné.
Každý den jsme mělinabitý od rána až po intercultural nights, v den, kdy jsme měli my češi intercultural projev, tak jsme si připravili jako aktivitu pro publikum některá z českých slov s tímže jsme publikum rozdělili na týmy a chtěli jsme po nich aby s co nejlepším přízvukem danné slovo zopakovali, tým který se dannému slovu nejvíce přiblížil, nebo ho dokonce trefil získal body, dále jsme jim řekli nějaké informace o České republice a nakonec jsme si pro ně připravily naše české speciality, jako třeba oplatky a různé sušenky, proč sušenky? Jelikož kdybychom jsou dost trvanlivé a třeba připravit nějaké teplé české jídlo by bylo velice obtížné s leteckou přepravou atd. Dále jsme jim pustili nějské známé české písničky a na jednu jsme si všichni společně zatancovali „jede jede mašinka” na stejnou písničku. Myslím že náš český večer v Itálii se velice povedl a všem se to líbilo.
Asi třikrát jsem se individuálně domluvil s Leem, zda si nemohu jít zaběhat, Leo samozřejmě vždy přikývl, jen mě upozornil, na zhrozící nebezpečí, jako jsou auta atd.
Tím chci říct, že Leo byl opravdu nápomocný s velice laskavý chlapík.
V pátek tedy v den našeho odjezdu zpátky do Čech jsme museli vstávat ve 4:30 abychom si stihly zabalit naše věci a jet dvoums autobusama až do městečka Trevisa, odkud jsme měli náš let zpátky do Prahy. Upřímně vůbec se mi tu partičku lidí, kterou jsem znal sotva deset dní nechtělo opouštět, dnes už je to něco málo před týden co jsem v Praze a jsme furt v kontaktu a myslím, že to nebylo neposledy kdy jsme se jako parta společně viděli.
Chtěl bych hrozně moc poděkovat organizaci Studio Progetto Soc. Coop. Soc. za možnost zúčastnit se jejich projektu a hlavně Leovi za perfektné připravený projekt, ubytovaní, jídlo a spoustu výletů a námahy kterou pro nás dělal a dalším účastníkům projektu za skvělou atmosféru, vysílající organizaci EYCB a její koordinátorce Janě Parolkové
Adam Bassiouni
