Termín konání: 15.-23. říjen 2015
Místo konání: Sumy, Ukrajina
Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: tréninkový kurz
Prosím pročtěte si info-pack.
Účastníci: Barbora Kořánová, Jana Cenková, Jakub Weiner
Účastnící se země: ČR, Ukrajina, Bělorusko, Dánsko, Gruzie, Moldavsko, Španělsko, Švédsko
Hostitelská organizace: Center for European Initiatives
Report z projektu:
Projekt o předcházení konfliktů a jejich řešení, uskutečnivší se v ukrajinském Sumy, patřil bezesporu mezi akce, u nichž pokus o shrnutí na pouhých několik odstavců působí lehce absurdně. Zážitky totiž byly natolik intenzivní, že se požadavek na vyváženost a obsáhlost zprávy stává jen obtížně dosažitelnou kategorií.
Cílem projektu bylo „propagovat mírové řešení konfliktů skrze mezinárodní dialog.“ Tento cíl byl naplňován skrze promyšlené prvky neformálního vzdělávání, doplněné o výstupy odborné literatury, relevantní směrem k zaměření kursu. Vyrovnávání se s neustálou přítomností konfliktů různých typů se stalo velmi aktuálním už krátce po konci bipolárního uspořádání světa a dá se o něm říci, že se mění každým dnem. Této dikce se držel i kurs, který byl velmi dynamický a mimo dostatku příkladů reálných konfliktů neopomíjel ani budování metodologie, použitelné pro nejrůznější situace, do nichž bychom se v budoucnu mohli dostat. Program se totiž zdaleka nedržel jen konfliktů na mezinárodní úrovni, nýbrž procházel přes různé úrovně až ke konfliktům interpersonálním a místy i intrapersonálním.
První večer a den byl zasvěcen seznamovacím a stmelovacím aktivitám. Jejich vrcholem byla hra s příznačným názvem „Mission Impossible,“ v níž jsme měli za úkol splnit soubor náročně vypadajících úkolů během pouhých 30 minut. Díky kvalitní dělbě práce se nám to povedlo a po uplynutí časového limitu jsme nejenom měli společnou fotografii na motivy loga americké subkultury šedesátých let, ale i věděli, kde je nejbližší obchod a za kolik hřiven v něm lze pořídit bochník chleba.
V dalších dnech jsme se věnovali aktivitám, spojeným s ústředními tématy: konfliktu, míru a řešení konfliktů. Častá práce v menších skupinách byla velmi přínosná, neboť jsme tak měli příležitost nejenom lépe se navzájem poznat, ale i probrat danou problematiku více do detailu. Při řešení jednotlivých otázek jsme často používali konkrétní příklady z historie. Tímto způsobem vznikla například časová osa s význačnými konflikty v historii všech zúčastněných zemích, plakáty s naléhavými otázkami současnosti či soubory názorů účastníků programu na rozličné otázky. Zajímavým zpestřením byla například virtuální talkshow význačných mírotvůrců historie.
Ve středu a čtvrtek jsme udělali úkrok od ústředního tématu a zapojili jsme se do místního projektu pořádající organizace, zabývajícího se štěstím. Naším úkolem bylo mluvit s lidmi v ulicích Sumy a dotazovat se jich na chvíli, kdy byli naposledy šťastní. Díky pomoci místních rodilých mluvčích to nebylo těžké. Zaznamenali jsme množství zajímavých příběhů: někteří lidé mluvili o každodenních radostech (děti, práce), jiní o závažnějších tématech (vojáci, navrátivší se z války s Ruskem) a bohužel se našlo i několik takových, kteří si svůj poslední šťastný moment nebyli schopní vybavit. O něco obtížnější bylo respondenty přesvědčit, aby se nechali vyfotografovat pro výstavu, konající se následující den v knihovně místní vysoké školy – Bankovní akademie.
Ta se i přes několik drobných přešlapů v organizaci velice vydařila. Dorazilo asi 100 dětí a učitelů z evropských kroužků místních základních škol a gymnázií, kteří byli jak díky pěkným fotografiím, tak setkáním se studenty z různých koutů Evropy šťastní již od pohledu[1].
Závěrem lze konstatovat, že program se velice vydařil. Cením si možnosti spolupracovat s lidmi z rozličných kultur na velmi zajímavém místě, o kterém bych se jinak dozvěděl možná jen stěží. Z akademického pohledu by se projektu daly vytknout některé prvky práce s teoriemi, avšak domnívám se, že vzhledem ke složení účastnické skupiny bylo postupováno adekvátně.
Jakub Weiner
[1] Na webu akademie vyšel o výstavě tento článek.
