Erasmus+, Klíčová Akce 1: tréninkový kurz
Termín konání: 20.—28. červen 2026
Místo konání: Leipzig, Německo
Český tým: 5 účastníků (věk: 18+)
Přečtete si info-pack.
Hostitelská organizace: Lucky Punch Jugendhilfe gGmbH
Report z projektu:
Ve dnech 20.–28. června 2026 jsem se zúčastnila Erasmus+ tréninkového kurzu Sports for Active Minds, Healthy Lives, který pořádala německá organizace Lucky Punch. Projekt probíhal v Lipsku a z České republiky nás vysílala organizace EYCB. Lucky Punch je organizace, která pomáhá mladým lidem v náročných životních situacích, například s osamostatněním nebo hledáním bydlení, a bylo zajímavé poznat i jejich zázemí a práci.
Na projektu se sešlo celkem 35 účastníků ze sedmi zemí – České republiky, Německa, Srbska, Itálie, Španělska, Lotyšska a Severní Makedonie. Hlavním tématem byl koncept Sport for Development, tedy využití sportu jako nástroje pro osobní rozvoj, rozvoj týmové spolupráce a práci s mladými lidmi. Každý den jsme si vyzkoušeli několik sportovních aktivit, nejdříve jsme se seznámili s pravidly, potom jsme si hru zahráli a nakonec společně přemýšleli nad tím, co nás daná aktivita naučila a jak ji můžeme využít při práci s mládeží.
První den byl hlavně seznamovací. Hráli jsme různé teambuildingové hry a sdíleli jsme naše očekávání, obavy i to, co můžeme do skupiny přinést. Jednou z aktivit, která mě zaujala nejvíce, byla hra, ve které byl jeden architekt, několik „poslíčků“ a jeden inženýr. Architekt jako jediný viděl obrázek a mohl ho pouze slovně popsat. Poslíčci informace postupně předávali dál a inženýr podle nich kreslil původní plán. Tahle hra skvěle ukázala, jak důležitá je dobrá komunikace, plánování, prioritizace a předávání detailů. Už první den bylo vidět, že organizátoři mají všechno dobře připravené. Hotel byl příjemný, jídlo výborné a celá organizace působila velmi profesionálně.
Další dny jsme trávili většinou venku, buď v areálu Lucky Punch v Sehlis, nebo v parku u lipské zoologické zahrady, kde jsme během přestávek mohli pozorovat třeba žirafy, zebry nebo pštrosy. Každý den začínal společnou rozcvičkou, abychom se při sportech nezranili. Program byl hodně aktivní, ale střídal se s teorií a hlavně s reflexemi, během kterých jsme společně hledali, co nám jednotlivé aktivity daly. Vyzkoušeli jsme si například ultimate frisbee, základy bojových sportů, házenou, rafting nebo různé originální hry, které organizátoři sami vytvořili. Zajímavé bylo i to, že jsme si ukazovali, jak drobná změna pravidel může hru udělat přístupnější pro více lidí nebo naopak vytvořit nové překážky.
Největším zážitkem pro mě byl rafting na simulátoru divoké řeky. Soutěžili jsme na raftech pro deset lidí a byla to nejen velká zábava, ale také výborná týmová aktivita. Po několika dnech už na nás byla trochu znát únava, ale právě rafting nás všechny znovu nabudil a stmelil jako kolektiv.
Moc mě bavilo také ultimate frisbee nebo týmová hra s pěnovými meči, ve které jsme se snažili ochránit vlastního krále a zároveň porazit krále soupeřů. Na konci kurzu jsme dostali za úkol navrhnout vlastní Sport for Development aktivitu. Náš tým vytvořil hru zaměřenou na důvěru a zodpovědnost. I když jsme neměli dost času ji úplně doladit, myslím si, že má velký potenciál a ráda bych na ní ještě někdy pracovala.
Nejvíc si ale z projektu neodvážím konkrétní hry, ale způsob přemýšlení. Po skončení programu jsme jednou večer seděli u jezera s frisbee a místo toho, abychom si jen házeli, začali jsme přemýšlet, jakou novou hru bychom mohli vymyslet pro tři lidi. Začali jsme zkoušet různá pravidla, testovat je a upravovat tak, aby byla hra zábavná a vyvážená. Uvědomila jsem si, že právě tohle nás projekt naučil – nejen používat existující aktivity, ale umět vytvářet úplně nové podle konkrétní skupiny lidí, místa nebo cíle, kterého chceme dosáhnout. Tenhle způsob přemýšlení bych si chtěla odnést i do dalších projektů.
Na závěr bych chtěla poděkovat organizaci Lucky Punch za skvěle připravený projekt. Bylo vidět, že organizátoři tvoří sehraný tým a dokázali si poradit i s nečekanými situacemi. Když nám například zrušili vlak na místo, kde se měla konat kulturní akce, rychle zajistili dopravu auty, aby se program nemusel rušit. Celý týden navíc panovala velká vedra, často kolem 35 °C, ale organizátoři na to mysleli, měli jsme neustále dostatek vody a občas nás potěšili i zmrzlinou. Vytvořili skvělou atmosféru, například společným grilováním na zahradě, díky kterému jsme měli možnost se lépe poznat i mimo program. Jsem ráda, že jsem měla možnost se tohoto projektu zúčastnit, poznat spoustu inspirativních lidí a odvézt si nové nápady, které budu moci využít při dalších aktivitách i práci s mladými lidmi.
Adéla K.
