Termín konání: 27. únor – 8. březen 2017
Místo konání: Buzau, Sarata Monteoru, Rumunsko
Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: výměna mládeže
Prosím pročtěte si Info-pack, rozpis aktivit a projektovou brožuru.
Účastníci: Eliška Klučková, Dominik Zábelka, Jan Mareš, Veronika Lasotová
Group leader: Markéta Vondráková
Účastnický poplatek: €25 (vybírají si ho samotní organizátoři)
Hostitelská organizace: Hair Redivivus Buzau, Romania
Účastníci se země: ČR, Rumunsko, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Španělsko a Makedonie
Report z projektu:
Výměna mládeže s názvem Tell me about you se konala v termínu od 27.2. – 8.3. 2017 v Rumunsku. Prvních osm dní jsme strávili ve vesničce Sarata Monteoru a na poslední dvě noci a dny jsme se přemístili do městečka Buzau. Leadrem našeho projektu, ale také skvělým společníkem a kamarádem nám byl více než-li zkušený trainer Tolea. Pořadatelskou organizací byla Hair Redivivus Buzau.
První ráno začalo energizmem, který nás všechny probral a rozesmál. Pak jsme pokračovali ve společné místnosti, kde jsme našli obálky se svými jmény, plackou, propiskou a informacemi. Hráli jsme různé hry určené k tomu, abychom se sami sebe navzájem přestali ostýchat a alespoň trochu se poznali. Což se moc dobře povedlo. Hry tohoto typu se hrají na všech projektech, ale zde to bylo uděláno tak nenásilnou a přátelskou formou, že jsme si to všichni velmi užívali. Po přestávce na kávu jsme na na papír přenesli své obavy a přání ohledně projektu a pak už byl čas nato promluvit si o pravidlech. Po obědě jsme se vydali na procházku po městečku. Poledne jsme věnovali organizačním záležitostem a prezentaci Erasmus+ projektů. Po večeři jsme pak živě pokračovali v seznamování.
Další den nás po snídani a energizeru náš čekala aktivita spočívající ve vytvoření jakéhosi umění v lese, byli jsme rozděleni do skupin a vytvořili opravdové skvosty. Po obědě následovala velmi zábavná hra, kdy bylo každému týmu přiděleno vajíčko, dva balónky, pár papíru, kousek šňůrky a měli sme zamezit rozbití vajíčka při vyhození z balkónu. To se podařilo jen jednomu týmu, nicméně o vejce určitě nešlo. Po coffee breaku jsme si měli v národních týmech připravit divadélko na téma typických stereotypů o své zemi. Samozřejmě jsme vyrukovali s ponožkami v sandálech, igelitkami místo kabelky atd. Večer jsme měli na programu tzv. intergalaktický večer, kdy polovina prezentovala prezentovala tu druhou. Po prezentacích jsme se přesunuli do sálu a zaobírali se okoušením potravin z jiných států EU.
Čtvrteční den znamenal, že my Češi jsme byli zodpovědní za energizery v průběhu dne a mírný úklid po intergalaktickém večeru. Dopoledne jsme strávili workshopem o psaní CV a motivačního dopisu, kdy jsme následně ve skupinách měli vytvořit vlastní CV. Některá CV byla zábavnější, jiná vážnější a reálnější. Po obědě jsme se zabývali klíčovými kompetencemi nezbytnými pro růst zaměstnanosti, viděli jsme také pár videií k tématu. Následoval intergalaktický večer, kdy zbývající země prezentovaly ty, jež ještě nebyly.
Páteční den měli na starost Španělé, stejně tak tedy i energizer. Po něm jsme se odebrali do naší místnosti určené k aktivitám a začal workshop ohledně pohovorů. Byli jsme rozdělení do skupinek po dvou a měli si připravit telefonní pohovor, který povedeme před ostatními. Po výtečném obědě jsme se někteří z nás odebrali na procházku, jiní odpočívali. Odpoledne jsme pak předváděli před ostatními námi předpřipravené pohovory po telefonu. Po Večeři jsme měli volnou zábavu, takže jsme se všichni spontánně sešli dole v hale a po menších či větších skupinkách si povídali.
Nedělní den byl ve znamení ještě větší kreativity, než tomu bylo obvykle. Čekalo nás totiž vytváření finálního produktu, čili videí a také brožury. Byli jsme rozděleni do třech týmů, kdy tři týmy pracovaly na vytváření tří různých videi a jeden tým se pak zaobíral tvorbou brožury. Těmito aktivitami jsme strávili celý, některým šel úkol od ruky lépe, jiným hůře, nicméně myslím, že všichni odvedli skvělou práci. O tom sme se přesvědčili večer, kdy jsme se koukali na naše produkty, všichni s pýchou v srdci… protože každý do toho dal, co mohl. Tento večer byl pro nás zároveň posledním na našem skvělém ubytování v Sarata Monteoru.
Ráno po snídani nás čekal odjezd do Buzau, nejeli jsme však přímo, čekala nás ještě návštěva Muddy Volacanoes, které jsou evropským unikátem. Poté jseme jeli do Magura Open Sculpture Parku, kde se nachází 256 soch, které byly vytesány v průběhu 16ti let, vždy po 16ti sochách. Odpoledne jsme se dostali do Buzau a měli jsme volný program. Někteří tedy dospávali, jiní, a těch byla většina se vydali na obhlídku městečka. Od Tolei jsme dostali dotazníky, ve kterých jsme hodnotili naši spokojenost s projektem. Večer jsme se pak připravovali na pohovory se skutečnými zaměstnavateli, jež nás čekaly následující den.
Poslední den tohoto úžasného projektu začal tedy pohovory s opravdovými zaměstnavateli. Měli jsme na výběr z pěti pozic a tedy i pěti zaměstnavatelů. Jednalo se o pohovor na finančního referenta s ředitelem pobočky jedné z bank v Buzau, dále o sociálního pracovníka pro červený kříž, o výzkumného pracovníka do společnosti Matcord, dále se pak jednalo o pozici sekretářky do společnosti pracující v zemědělství a nakonec se jednalo o pozici recepční do Hotelu Coroana Buzau. Všichni zaměstnavatelé nám pak dali zpětnou vazbu, jak se jim pohovory líbili, nelíbili, někteří přímo řekli, koho z nás by si vybrali či ne. Musím říci, že pohovory předčili naše očekávání, všichni zaměstnavatelé je brali velmi realisticky a díky tomu ještě umocnili náš pocit, že naše snaha k něčemu byla. Odpoledne jsme mohli strávit opět dle našich představ… takže většina z nás se rozprchla do města. Poslední večer byl takovým vygradováním celého projektu. Sešli jsme se v pizzerii „J Pizza“, kde se piva i pizza prodávají na metry. Všichni se velmi bavili, povídali sme si. Atmosféra dosáhla svého vrcholu, když Tolea shrnul náš projekt slovy, že patřil do TOP 5ky projektů, které vedl. Od člověka, který vedl více než 40 projektů jsou to slova, kterých si vážně vážím. Připadli jsme si jako velká šťastná rodinka, tancovali jsme, povídali si. Další vrchol přišel, když Tolea jako nejlepší národní skupinu vyhlásil náš český tým! Málem jsme se radostí potrhali! Nicméně, byla to cena pro nás všechny, protože na tomto projektu se aktivně podílel každý jeho účastník. Musím říci, že tento projekt byl nejlepší na kterém jsem byla a podle toho, jak jsem se bavila s ostatními lidmi, tento pocit nemám jen já. Považuju těch 10 dnů v Rumunsku za skvělou životní zkušenost a děkuji jak EYCB, EU, tak i Toleovi za možnost se ho účastnit.
Eliška Klučková
