Turning Green — Turecko

single-image

Termín konání: 22.-30. listopadu 2013

Místo konání: Isparta, Turecko

Program a akce: program Mládež v Akci, akce 1.1. výměna mládeže

Účastnící se země: Turecko, Rumunsko, Chorvatsko, Itálie, ČR

Účastníci: Michaela Smíšková, Ondřej Holomek, Lucie Sigmundová, Julie Smilnická, Kristýna Dohnalová, Simona Zimová

Report z projektu:

Projekt Turning Green se konal v malebném Egirdiru na břehu čtvrtého největšího tureckého jezera Egirdir Köyü v pohoří Taurus. Díky tomu měl jako stvořenou polohu pro pořádání projektu Youth in Action orientovaného na agrikulturu a ochranu životního prostředí.

Český tým byl tentokrát složen z pěti holek a jednoho kluka, což by nebylo ještě tak divoké, kdybychom na místě nezjistili, že podobně namíchané budou také ostatní skupiny a na programu tak budou pracovat 2 kluci a 21 holek. Byli jsme tak genderově trochu nevyváženou skupinou, což bylo spíš ke škodě projektu než ku jeho prospěchu. Přesto to znovu stálo za to a mohl bych turecké zkušenosti jen doporučit.

Ubytovaní jsme byli v příjemném hotelu Golden Apple v centru města a za semináři a workshopy jsme vyráželi asi do 300 metrů vzdálené restaurace. Program byl malinko volnější, než při mé první zkušenosti v Arménii, ale plně dostál svému jménu a hlavnímu tématu. Během sedmi dnů jsme stihli navštívit výrobnu oleje z růží v nedaleké Ispartě, družstvo na sběr jablek a také zasázet vlastní stromy do kamenité půdy nad Egirdirem, což považuji za povedený a originální nápad organizátorského týmu.

Ještě povedenější pak bylo večerní překvapení v podobě koncertu místní kapely Samsür v baru Arena v Ispartě. Právě tady se naše parta nejvíc stmelila, uvolnila a utužila. Mimořádně příjemné a překvapivě i velmi zajímavé byly také interkulturní večírky. Chorvati představili svou zemi formálně, my odlehčeně, Rumunky přišly v krojích a Italky připravily celovečerní soutěž plnou tance a kvízů. Nejlepší pak byli domácí Turci, kteří nás překvapili zorganizováním „pravé turecké svatby“ místního Volkana s naší Kristýnou.

Organizátoři byli příjemní, snaživí, i když tak trochu „jedni z nás“. Jídlo dobré, tradiční turecké s ayranem, dönerem, pide, baklavou a dalšími speciality. Počasí listopadové – plné deště a nesmělého slunka. Městečko pohodové, podmínky dobré. Opět musím opakovat: kdo nejezdí a může, dělá obrovskou chybu.

 

Ondřej Holomek

Možná se ti bude líbit