Useful Skills for Youth Development — Španělsko

Projekt „Useful Skills For Youth Development“ byl tréninkový kurz zaměřený na rozvoj dovedností pro mládež, které mohou použít později ve svém osobním, ale hlavně profesním životě. Projekt trval 1 červnový týden a konal se v malém městečku Puente Genil ve vnitrozemí španělské Andalusie. Intenzivní tréninkový kurz byl určen pro pracovníky s mládeží, kterých se nás sešlo na projektu celkem 20 a to z České republiky, Španělska, Albánie, Rumunska, Srbska, Francie a Estonska.  

 

Za Českou republiku a organizaci EYCB jsme vyjely celkem 3 účastnice. Večer před začátkem projektu jsme se společně sešly v Malaze na tapas & španělskou sangriu (o které jsme se během projektu dozvěděly, že vlastně vůbec není španělská!), vzájemně se seznámily a prošly noční město. Další den odpoledne jsme společně odjely vlakem do Puente Genilu vzdáleném zhruba hodinu od Malagy. Hned po vystoupení z vlaku nás ovál bezmála 40°C vzduch, který byl znatelně teplejší, než v Malaze. Na nádraží jsme se také setkali s dalšími účastníky, a také se španělskými organizátory projektu, kteří pro nás a přijeli autem a odvezli všechny rovnou do našeho ubytování. Po příjezdu jsme dostali welcome packs a měli jsme volno pro odpočinek a zabydlení. 

 

Na pokojích jsme byly ubytováni po 2-4 lidech (většinou spolu byly týmy ze stejné země). Pokoje byly vybaveny dvoupatrovými postlemi, skříňkou na oblečeni a vlastní koupelnou s WC. Vše bylo čisté a hlavně všude fungovala klimatizace, což bylo v tropickém počasí k nezaplacení. V budově se nacházela taktéž terasa a 1 velká společenská místnost, kde probíhaly veškeré aktivity. Budova nedisponovala žádnou kuchyní ani jídelnou, ale snídaně, obědy a večeře se podávaly v nedalekém domku vzdáleném pár minut od ubytování. Po celou dobu projektu jsme měli „osobního“ kuchaře Pabla, který nám každý den vařil jiné španělské speciality. Jídlo se servírovalo formou bufetu, na výběr bylo několik možností, vždy nějaké jídlo s masem, vegetariánská verze a zelenina. K večeři se podávalo víno, pivo a sangria. Stravu i ubytování tedy hodnotím velmi kladně. Poblíž ubytování byl také supermarket a několik kaváren a typických španělských barů, které byly cenově dostupné a měli v nich skvělé tapas (a víno taky).

 

Nyní už ale k samotnému programu. Vzhledem k tomu, že se jednalo o tréninkový kurz, který trval jen týden, program byl velmi nabitý a účast na všech společných aktivitách bylo povinná (s výjimkou večerního programu). To ovšem nikomu nevadilo, protože facilitátoři byli velmi milí a aktivity zábavné i naučné zároveň, protože se jednalo o neformální vzdělávání. Program trval od 9:30 do 20h, ale byl prokládán několika coffee breaks a poobědovou siestou, takže jsme měli hodně času i na odpočinek a volnočasové aktivity. Většina činností probíhala uvnitř budovy či na terase, některé ale i venku. Měli jsme například možnost navštívit místního mladého podnikatele, který si v 18 letech v Puente Genilu založil tetovací salon. Dále jsme se například učili sebeprezentovat během 1 minuty (tzv. elevator pitch), zkusili ve skupině založit imaginární podnik a odprezentovat ho ostatním, poznali jsme klíčové kompetence mladých podnikatelů nebo vytvořili vlastní marketingovou kampaň. Aktivity byly opravdu rozmanité a v dobře vyváženém poměru mezi individuální a skupinovou prací. Díky tomuto tréninkovému kurzu jsme měli možnost lépe poznat sami sebe, objevit své silné a slabé stránky, udělat si jasno v očekávání od budoucnosti, stanovit si prioriity a v neposlední řadě se zaměřit na své životní cíle. Po této stránce se projekt občas až trošku podobal terapii (v dobrém slova smyslu). Kromě poznání sami sebe jsme na projektu velmi detailně poznali ostatní účastníky. Hodně často jsme pracovali buď jako celek ve 20 lidech, nebo i v menších skupinkách po 5 lidech. Diskutovali jsme témata (ne)zaměstnanosti, podmínek pro práci a podnikání i vzdělávacích systémů v našich zemích a porovnávali mezi sebou rozdíly. Často jsme také dělali cvičení na procvičení komunikačních dovedností (verbálních i neverbálních), prohloubení důvěry a trénink kreativity. Příkladem může být stavba mostu, při které mezi sebou musely na dálku (pouze pomocí papírku) beze slov komunikovat 3 skupiny a domluvit se mezi sebou na finální podobě mostu (každá skupina stavěla 1 část) – nakonec se cvičení povedlo a most držel správně.

 

Během tohoto tréninkového kurzu byl zorganizován celodenní společný výlet do Córdoby, během kterého jsme měli to štěstí, že jsme byli pozváni do institucí zabývajících se prací s mládeží a rovněž spoluprácí s Evropskou unií. Pracovníci byli velmi milí, popsali nám jaké aktivity rámci svých organizací pořádají napříč celou Andalusií a nakonec nás odměnili dárkovou taškou obsahujících drobné dárky (kromě jiných věcí také balení kondomů :D). Poté jsme se šli společně podívat do slavné Mezquity- Catedral de Córdoba, která byla neskutečně krásná. Zbytek odpoledne jsme měli individuální volno v Córdobě. Většina z nás ho využila tak, že našla nějakou dobrou restauraci, nebo bar. Venku se totiž moc být nedalo, protože ten den bylo přes 40 stupňů ve stín. S holkama z českého týmu jsme objevily místní trh zvaný Mercado Victoria (moc doporučuji navštívit). Jednalo se o budovu uvnitř s klimatizací (!!), ve které se necházelo spoustu „stánků“ s různými španělskými pokrmy a drinky. Klasicky jsme skončily u tapas, paelly, tinto de verana a vina de la casa (blanca seca). Byl to velmi zábavný výlet. 🙂

 

Na projektu za mě byly 2 nejhezčí momenty, kdy jsem měla pocit, že skvěle splývám se španělskou kulturou a cítím se skutečně, že žiju daným okamžikem. Prvním u nich byly tradiční španělské oslavy zvané Verbana. Probíhaly 2 dny za sebou, venku pod šiřým nebem a se španělskou lokální kapelou. Krásné na tom bylo to, že jsme byli na události jediní cizinci, obklopeni lokálními obyvateli. Témeř nikdo neuměl anglicky, takže jsme byli obklopeni španělskou kulturou od A do Z. Trénovali jsme naši španělštinu, bavili se s místními, pili typický studentský drink „rebujito“ a učili se tradiční tanec zvaný sevillana. Všichni jsme si to skvěle užili, ikdyž jsme toho pak moc nenaspali. Druhým momentem bylo překvapení, které si pro nás organizátoři připravili na poslední den. Vzhledem k tomu, že Puente Genil se nachází ve vnitrozemí a ve měste nejsou téměř přístupné žádné veřejné bazény, při teplotách pohybujích se celý týden okolo 40 stupňů jsme všichni účastníci zoufale toužili po nějakém osvěžení. Poslední den, po oficiálním ukončení projektu nám jedna z organizátorek oznámila, že se ten večer uskuteční pool party v domě její babičky. Statek se nacházel uprostřed ničeho (v malé vesničce mezi poli a vyprahlou pustinou), na místo se jelo autem z našeho ubytování asi 15 minut. Hlavní ale bylo, že měl malý dvorek a bazén, do kterého se vejde 20 lidí. Z toho statku byl krásný výhled na hvězdy, které byly nádherně jasně viditelné. Celou noc jsme se bavili, hráli beerpong, tančili a plavali v bazéně. Všem nám bylo moc líto, že naše dobrodružství už končí a musíme se vrátit zpět do reality. Druhý den jsme i přes spánkový deficit všichni dostali zpět do Malagy, stihli jsme letadlo, odletěli a úspěšně jsme se zvládli dostat domů.

 

Na tento projekt budu mít jen ty nejhezčí vzpomínky. Děkuji Evropskému centru mládeže Břeclav za podporu a možnost na tento kurz vyjet! Určitě s vámi příště zas někam pojedu.