What If? – Rumunsko

single-image

Termín konání: 7.-15. prosinec 2016

Místo konání: Busteni, Rumunsko

Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: tréninkový kurz

Prosím pročtěte si info-pack a rozpis denních aktivit.

Účastníci: Samuel Briškár, Veronika Rajnišová

Hostitelská organizace:  Fundatia pentru Tineret Buzau

Účastníci se země: Lotyšsko, Rumunsko, Bulharsko, Kypr, Makedonie, ČR, Itálie, Slovensko, Polsko, Řecko, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Malta, Turecko, Maďarsko, Španělsko

Report z projektu:

Jsem Veronika a v termínu od 7. do 15. prosince jsem měla tu čest se zúčastnit tréninkového kurzu s názvem What if?, který byl zaměřen na risk management. Celé se to odehrávalo v malém rumunském městečku Busteni cca dvě hodiny cesty vlakem severně od Bukurešti. Busteni má kolem 8 000 obyvatel a je zasazeno v horách, takže krásný výhled z okna zaručen J 16 zemí Evropy vyslalo dva své zástupce, a tak se nás sešlo poměrně hodně. Naším hostitelem byla rumunská organizace Fundatia pentru Tineret Buzau v čele s dvěma úžasnými osobnostmi Toleem a Bogdanem.

Cesta na místo a z něj byla naprosto v pořádku. Organizátoři nám poskytli spoustu informací o dopravě už před začátkem projektu, ochotně odpovídali na všechny naše dotazy a komunikovali s námi i během cesty. Po tom, co jsme dorazili na vlakové nádraží v Busteni, nám byl dokonce přistaven i taxík, který nás dovezl přímo k penzionu.

Čisté a útulné pokoje s dřevěným obložením a nadstandardním vybavením (televize, lednice, …) byly víc než vyhovující. Pokoje sdíleli dva až tři lidi a každý pokoj byl složen z různých národností, takže jsme byli nenásilně donuceni mluvit anglicky J Co se týče jídla, jako vegetariánka jsem měla celkem obavy, které se ale nakonec ukázaly jako zbytečné, protože organizátoři se už před začátkem projektu zajímali o naše zvláštní potřeby a diety a během projektu mi v tomto ohledu maximálně vyhověli. Jídlo bylo tvořeno mixem rumunských jídel a mezinárodních. Někomu chutnalo víc, někomu míň, ale nehladověl nikdo. Snídalo se, obědvalo, večeřilo a dvakrát denně jsme si dávali kafíčko nebo čaj se sušenkami a mandarinkami (nikdy jsem nesnědla tolik mandarinek jako na tomhle projektu J ).

Celý týden se odehrával v duchu neformálního vzdělávání. Zpočátku jsme hráli hodně name games, což jsem hodně ocenila, protože nemám zrovna dobrého „pamatováka“ na jména a díky těmto hrám jsem byla schopná už druhý den říct jména všech zúčastněných a i zemi, ze které pochází. Doporučení organizátorů, abychom si během snídaní, obědů a večeří sedali pokaždé na jiné místo a s někým jiným, také hodně přispělo k našemu hromadnému sblížení. Také celotýdenní hra „secret friend“ nám hodně pomohla s prolomením ledů, protože každý zúčastněný dostal na starost jednu osobu, které musel po celý týden pochlebovat a obdarovávat ji. Nejdůležitějším faktorem však bylo chování Tolea s Bogdanem, kteří byli přátelští a milí, ale zároveň dokázali v zúčastněných vzbuzovat respekt…prostě přirození leadři s nimiž se cítíte opravdu příjemně.

Všechny dny měly společné znaky: začínaly „energizerem“ (hra na rozproudění krve), pokračovaly učením se o tématu risk managementu, končily feedbackem a hodnocením a uzavíraly se večírkem v „activity roomu“ J První den byl především o příjezdu, vybalení si věcí a aklimatizaci. Druhý den byl zaměřen na prolomování ledů všech zúčastněných, vysvětlení důležitých pravidel a užitečných informací a na seznámení se s programem Erasmus+. Během tohoto dne jsme se pomalu začínali seznamovat s problematikou risk managementu. Večer jsme žádný předepsaný program neměli, ale i přesto jsme se sešli v „activity room“ a hráli hry. Třetí den dopoledne byl ve znamení outdoorových aktivit, které byly vždy nějakým způsobem propojeny s tématem risk managementu a po obědě jsme konverzovali o špatných a dobrých příkladech risk managementu, se kterými máme zkušenosti. Večer jsme si užili první „intergalactic night“ (čti intercultural night). Další den jsme si vyzkoušeli „world coffee“, což byla metoda učení, při které se vytvořilo několik stanovišť a na každém stanovišti se diskutovalo o určité části projektu a jejích rizicích. Odpoledne nám organizátoři stručně povyprávěli o jednotlivých problémech, které se jim přihodili během předešlých projektů a navrhli nám jedno řešení, které však bylo kontroverzní. My jsme s ním buď museli souhlasit či ne a pak diskutovat s opozicí. Naprosto úžasné cvičení, které jsem vnímala jako obrovský přínos. Večer jsme poznávali místní kulturu během Romania night. Po zbytek dnů jsme ve skupinkách vytvářeli náš vlastní projekt, stále však v duchu neformálního vzdělávání. Zažili jsme také druhý „Intergalactic night“ a Vánoce. Poslední den jsme absolvovali celodenní výlet do blízkého královského paláce Sinai, okouzlujícího města Brašov a Drákulova hradu Bran.

Byl to můj první projekt, na který jsem jela bez většího očekávání a odjížděla jsem plná zážitků, nových znalostí, s lepší angličtinou, a navíc s plnou kapsou kontaktů na nové známé a přátele. Jak organizace Fundatia pentru Tineret Buzau, tak i ECMB odvedli skvělou práci a já je můžu jedině doporučit. 

Veronika Rajnišová

Možná se ti bude líbit