You(th) Can Do It! – Turecko

single-image

Termín konání: 9.-17. listopad 2015

Místo konání: Ankara, Turecko

Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: tréninkový kurz

Prosím pročtěte si info-pack a rozpis denních aktivit.

Účastníci: Tereza Rýcová, Jitka Jurníková 

Účastnící se země: Litva, Portugalsko, Itálie, Rumunsko, Slovensko, ČR, Turecko, Bosna a Herzegovina, Albánie, Makedonie, Srbsko, Černá Hora

Hostitelská organizace: Younclusion Youth Inclusion Association

Report z projektu: 

Na tréninkovém kurzu You(th) Can Do It! se sešla pestrá skupina lidí, která strávila 7 dní v tureckém hlavním městě Ankara. Projektu se zúčastnili mladí lidé z Česka, Slovenska, Litvy, Portugalska, Itálie, Rumunka, Turecka a v neposlední řadě téměř z celého Balkánu (Srbsko, Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Albánie). První den byl ve znamení příjezdů, ubytovali jsme se v hotelu, který se nacházel zhruba 10 minut pěšky od centra, což byla výhoda hlavně ve volném čase, kdy jsme mohli objevovat krásy Ankary. Druhý den jsme začali se seznamováním a organizátoři nám představili program, který byl zaměřený na project cycle management, zjednodušeně řečeno jsme se učili, jak napsat projekt. Turecká organizace Younclusion spolupracovala s italským lektorem Faustem Amicem, který má zkušenosti s psaním projektů a který vedl většinu programových aktivit.

Každý den jsme začali rozehřívací anebo teambuildingovou aktivitou, tím jsme se jako skupina lépe poznávali. Organizátoři zvolili metodu learning by doing, a proto jsme se hned na začátku rozdělili do šesti skupin na základě našeho zaměření. V těchto skupinách jsme poté až do konce kurzu diskutovali a krok za krokem tvořili náš vlastní projekt. Projekty se zaměřovaly na sociální problémy, nezaměstnanost mladých, umění či životní prostředí. Následně jsme v programu měli prostor, abychom v našich skupinách identifikovali problém, ze kterého jsme vycházeli a hledali jeho příčíny a důsledky, tím jsme sestavili tzv. problem tree. V další části programu jsme se věnovali konceptu Forum Theatre a Theatre of Oppressed (Divadlo utlačovaných)– v jednotlivých skupinkách jsme zahráli scénku, která se týkala našeho problému (například chudoba, znečišťování životního prostředí), přičemž diváci se mohli zapojit a aktivně přispět k hledání řešení. Jednalo se o interaktivní a zábavnou metodu, kterou jsme si všichni užili. Následující den jsme pracovali dále na svých projektech a to fází, která byla zaměřená na stanovení cílů a aktivit projektu.

 Jeden večer jsme měli vyhrazený na prezentaci našich zemí, zástupci jednotlivých zemí se připravili různě, ať už prezentací, videem nebo fotkami.Pozornost účastníků však spíše než na prezentace směřovala ke stolkům, které byly obloženy typickým jídlem a nápoji z daných zemí. Mohli jsme tak ochutnat různé druhy alkoholu, uzenin, sladkostí. Organizátoři v programu vyhradili jeden volný den, který jsme mohli strávit libovolně. Neboť většina účastníků byla v Ankaře poprvé, volný čas jsme využili k poznávání města. Navštívili jsme Anıtkabir – Atatürkovo mauzoleum. Zakladatel turecké republiky tu našel svůj klid a nyní na místo přichází tisíce turistů, aby navštívili také jeho muzeum. Mezi další cíle vhodné k návštěvě patří hrad, ze kterého je krásný výhled na celé město, pod hradem se nachází tradiční bazar, kde seženete opravdu vše, od oblečení, po jídlo, domácí potřeby i suvenýry. Ve starém městě je poté nejlepší nápad sednout si do tradiční kavárny a objednat si tureckou kávu. Navštívili jsme také největší mešitu v Ankaře, Kocatepe, a odpočinuli si v parcích, kterých je ve městě nespočet, jsou upravené se spoustou zeleně, jezírek a fontán.

 

Po volném dnu jsme se opět věnovali práci na našich projektech a to konkrétně matici logického rámce, financování a udržitelnosti projektu. Poslední den jsme pak naše projekty prezentovali před porotou sestavenou z organizátorů, kteří pak ohodnotili a ocenili naši práci. Na závěr jsme nezapomněli na reflexi a zhodnocení kurzu. Také došlo k odhalení našich tajných přítelů, neboť na začátku kurzu jsme si vylosovali jednoho člověka, kterému jsme museli do jeho obálky vymýšlet dárky, poslední dne, jsme zjistili, kdo byl náš secret friend. Poté nastalo už jen loučení a příslib budoucího setkání.

Jitka Jurníková 

Možná se ti bude líbit