Program a akce: program ERASMUS+: Mládež, Klíčová akce 1: výměna mládeže
Termín konání: 2. — 12. srpen
Místo konání: Breteuil, Francie
Prosím důkladně si přečtete info-pack.
Hostitelská organizace: Centre Socioculturel de Breteuil (Fb stránka)
Účastnící-se země: Francie, ČR, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Lotyšsko
Český tým: Iva Černá (GL), Kateřina Svobodová (GL), Tomáš Doubrava, Zuzana Cupáková,Matyáš Jurníček, Mikuláš Jobek, Zuzana Koloušková, Trinity Sabina Marrero, Leona Lepková, Patricie Vanická, Jan Pilka, Jan Večerník
Report z projektu:
Projekt EuroCircus se konal od 2. do 12. srpna ve Francii, v malebném městečku Breteuil. Z České republiky se ho účastnilo 12 lidí, celkem měl projekt kolem 60 účastníků, z Česka, Slovenska, Portugalska, Lotyšska, Rumunska a samozřejmě Francie. Z organizátorů se o nás staral hlavně Lucas, protože mezi Francouzi vynikal svojí průměrnou angličtinou. Všichni byli nicméně velmi ochotní a snažili se být nápomocní, pokud jsme něco potřebovali.
Už samotné zaměření projektu slibovalo netradiční zážitky, vždyť k cirkusu se člověk tak snadno nedostane. Navíc byl slíbený výlet do Paříže, návštěva muzea Julese Verna a návštěva blízkého archeologického muzea. To všechno po dlouhé době covidu a patřičného „nic nedělání“ (ne, že bychom nic nedělali, ale přece jen se svět tak trochu zastavil a třeba cestovat moc nešlo). Celý projekt byl zaměřen na obnovení interakcí mezi mladými lidmi a měl představovat takovou tečku za covidovou dobou.
Různá omezení z důvodů covidové pandemie se samozřejmě týkala i projektu. Byl několikrát posunut, a nakonec se konal o rok a půl později, než měl být původně. Také náplň se trochu změnila. Například naplánovaná návštěva zábavního parku se nekonala, protože byl zavřený, takže organizátoři vymýšleli jiné aktivity, kterými by nám to mohli vynahradit.
Organizátoři nám dali vědět, že můžeme přijet už o den dříve – tedy 1.8., abychom měli víc času na ubytování a seznamovací hry. Naše česká skupinka nabídky plně využila a v neděli 1. jsme po naštěstí celkem bezproblémovém odletu přiletěli do Paříže a tam na nás čekal odvoz. Po hodinové cestě jsme dorazili do cíle. Původní katolická internátní škola na kraji městečka v Breteuil.
Tam jsme zjistili, že jsme jako jediná země využili možnosti přijet dříve, takže úvodní hry se posunuly na další den a my jsme měli plno času se mezi sebou seznámit. To jsme rozhodně zvládli na jedničku – tak sehranou skupinku lidí jsem dlouho neviděla; každý byl jiný, ale zároveň jsme všichni byli na stejné vlně.
Ubytování mělo své mouchy – některé dveře od pokojů nešly ani zavřít, jiné se zavřely tak, že jsme pár hodin čekali na klíče. Jinak tam ale byla spousta společenských prostor a pěkná jídelna. I na nějaké to cvičení si člověk přišel, protože schodů bylo opravdu hodně. Jídlo bylo přivážené z restaurace, byla nám slíbená klasická francouzská kuchyně. Obávám se, že alespoň Čechům hlavní jídla moc nesedla, ale naštěstí tam byla vždy nějaká možnost, co si dát. Rozhodně jsme ocenili vyhlášené francouzské bagety.
Hlavní náplní dnů byly workshopy v cirkuse. Malé šapitó bylo postaveno 10 minut pěšky od ubytování, a tam jsme každý den docházeli na 2 hodiny workshopů, případně pak na další trénink. Byli jsme rozdělení na poloviny, aby nás na tři profesionály nebylo příliš. Jedna polovina měla workshopy dopoledne, ta druhá potom odpoledne. V čase, kdy se zrovna nemuselo do cirkusu, jsme mohli navštívit místní plavecký bazén, zahrát si minigolf, nebo trénovat cirkusové dovednosti. Workshopy byly velmi různorodé – od žonglování, přes vzdušnou akrobacii, jednokolku, chození po laně, až po salta a stojky.
Po večerech se pak hrály různé hry (na ubytování nechyběly deskové a karetní hry, kulečník a fotbálek) a představovaly se zúčastněné země. V rámci takovéto „International night“ týmy nabízely ochutnávky svých typických jídel a prezentovali největší zajímavosti o své zemi. Jako zpestření večerních programů byl jeden večer v Beauvais, kde jsme si zahráli bowling a laser game. Bylo to celé o cirkusu, takže nemohla chybět alespoň malá demonstrace a dokonce nám byl dopřán i skvělý koncert.
V průběhu projektu jsme měli tu možnost vyjet na spoustu výletů. Den v Paříži byl vskutku nezapomenutelný – s návštěvou Louvru a večerní jízdou na lodi po Seině podél všech významných památek Paříže včetně Notre-Dame a Eiffelovky. Měli jsme tam spoustu volného času, což všichni velmi ocenili, protože jsme se rozdělili na skupinky a vydali se, kam nás srdce táhlo (některé účastníky táhne k památkám, některé zase za francouzskou módou v obchodech; vyhovělo se všem). Dalším výletem bylo městečko Amiens – příjemné maloměsto, kde Jules Verne strávil část svého života a na jeho počest zde vzniklo jeho muzeum. Muzeum jsme si prošli a měli jsme možnost si koupit nějaký suvenýr a pak projít město. Posledním výletem bylo blízké archeologické muzeum, které stálo na místě bývalého římského osídlení.
Vrcholem celého projektu bylo představení účastníků, na které trénovali posledních pár dní. Musím uznat, že nikomu talent nechyběl, všichni se nadšeně účastnili a předvedli skvělou show.
Závěrem musím smeknout, že se organizátoři vůbec odvážili teď podobný projekt realizovat. Bylo vidět, že je s tím spousta práce navíc (některé aktivity se musely nahradit, protože z důvodů covidu se nemohly konat, jak bylo původně naplánováno), ale oni to zvládli. Nemůžu říct, že s grácií (na to neuměli dost anglicky, což je trochu zarážející u organizátorů), ale dostatečně. Jsem za celý projekt nesmírně ráda, protože mi to poskytlo možnost poznat bezvadnou partu přátel, poznat aspoň trochu Francii a nahlédnout pod pokličku cirkusu.
Kateřina Svobodová
