Termín konání: 25. leden – 1. únor 2015
Místo konání: Casarsa della Delizia, Pordenone, Itálie
Program a akce: ERASMUS+, Key Action 1, tréninkový kurz
Prosím pročtěte si info-pack, informace o projektu a rozpis denních aktivit.
Účastníci: Dominik Novotný, Martina Otřísalová
Pořádající/hostitelská organizace: Consorzio Leonardo
Webové stránky projektu: http://www.wosocoop.eu/
Účastnící se země: Moldavsko, Arménie, ČR, Ukrajina, Moldavsko, Turecko, Itálie, Rumunsko, Gruzie, Ázerbajdžán, Slovinsko, Makedonie, Albánie, Chorvatsko, Francie, Španělsko, Bosna & Herzegovina
Report z projektu:
Náš tréninkový kurz, kterého jsme se spolu s Dominikem zúčastnili, se konal v městečku Casarsa della Delizia, které se nachází blízko italských alp a zároveň nedaleko Benátek. Projekt byl zaměřen na mezilidskou spolupráci, migraci, nezaměstnanost, tvorbu vlastních projektů a leaderství. Na rozdíl od ostatních projektů a tréninků byl tento ojedinělý svým zastoupením států, dorazilo dohromady 16 různých národností, z každé země pouze 2 zástupci, s dodržením gender balance, tedy 1chlapec a 1dívka (muž a žena) z organizace příslušné země. Mezi zastoupenými státy byla: Arménie, ČR, Ukrajina, Moldavsko, Turecko, Itálie, Rumunsko, Gruzie, Ázerbajdžán, Slovinsko, Makedonie, Albánie, Chorvatsko, Francie, Španělsko, Bosna & Herzegovina.
Po příletu na nás čekali zástupci hostitelské organizace, aby nás vyzvedli a dovezli z letiště až do městečka. Byl tam trošku větší problém s komunikací, to víte, Italové. Angličtina a dochvilnost jde mimo ně. Jinak ale moc sympatický a usměvavý tým. Hned na letišti jsme se spřátelili s dvojicemi z Arménie a Albánie. Během dne přijeli další dvojice a postupně jsme se začali seznamovat v youth centru, určeném tento týden pro naše aktivity, které se jmenovalo Il Noce. K večeru si pro nás přijely naše hostitelské rodiny, které nám zajistily přespání na celý týden, snídaně a zábavu. Bylo úžasné nakouknout do soukromí italských rodin, vidět jejich denní režim, stravování, chování k rodině.
Co se jídla týče, obědy pro nás vařily místní bodré italské dámy z organizace, srdečné, ovšem bez znalosti jediného slova angličtiny. Dobré pro naučení italských slovíček jako: grazie, tutto bene, benisimo, perfetto, caldo, fredo, mangiare apod. Italská kuchyně je vynikající, na tom se jistě s většinou shodneme. Že jsme měli těstoviny skoro každý den? Pro mě s Dominikem žádný problém. Na všechny způsoby byly výborné. Večeře byly různé, buď v místním divadle, naší rodině nebo městě, které jsme ten určitý den navštívili. Vše tradiční italské.
Organizace a trenéři byli dobře připraveni, velmi rozumně a přijatelnou formou nás informovali a ponaučili o problému sociální spolupráce. Bylo moc fajn mluvit s lidmi z východních zemí o jejich problémech, dozvědět se více o aktuální situaci, případně taky o jejich zvycích a tradicích, jídle atd. Trošku mi tu tentokrát chyběly prezentace států ve večerních hodinách, ovšem vše se dalo dohnat povídáním v baru u sklenky dobrého rosé. Program byl nastaven velmi profesionálně a pro střední věkovou kategorii, žádné hry či vtipkování o vážných tématech. Navštívili jsme mnoho zajímavých míst, jako je například dávné bydliště Piera Paola Pasoliniho, Pordenone, místní školní ubytovnu, kterou zde založil Zanussi, výrobce elektrických spotřebičů, o něm nám byla puštěna prezentace a přednášku podala profesorka zdejší univerzity. Dále jsme navštívili městečko San Vito a jeho původní velmi staré a architektonicky úchvatné divadlo. Všude jsme také navštívili radnici a starostové měst nám řekli něco málo o historii a funkci měst. Jedno celé odpoledne a částečně noc bylo věnováno návštěvě Benátek, romantické město plné života a přizpůsobené turistickému ruchu.
Účastníci projektu byli naprosto úžasní, všichni se zapojovali do programu, spolupracovali, pomáhali si navzájem, od rána do večera v plném pracovním nasazení a přesto nám všem zbyla spousta sil na večerní zábavu. Všichni mi budou moc chybět, jeden týden a tolik emocí a zážitků. Poslední večer nechyběla rozlučková párty plná objímání a posledního užívání nových přátel.
Návrat do reality byl těžký, ale vzpomínky nám zůstanou, všichni jsme v kontaktu, jak přes maily, tak sociální sítě. A díky trenérům jsme zase o něco chytřejší a lépe připraveni do pracovního života. Každá myšlenka na projekt mi vyvolá úsměv na rtech. Myslím, že nejlepší důkaz, že se vše vydařilo, jak mělo.
Martina Otřísalová
